Vstup do země
Pro vstup do Německa je potřeba být vlastníkem platného cestovního pasu platného nejméně ještě 4 měsíce po příjezdu ze země. Z České republiky je ale možné cestovat do Německa pouze s platným občanským průkazem.

Vízum
Obyvatelé České republiky si nemusejí zřizovat pro cestu a pobyt v Německu žádné vízum. Při pobytu delším jak 3 měsíce je ale potřeba o vízum požádat.

Očkování
Pro vstup do této země nejsou povinná žádná zvláštní očkování. Je ale vhodné nechat se naočkovat například proti borelióze a klíšťové encefalitidě, což jsou nemoci přenášeny klíšťaty především od jara do podzimu. Očkování proti těmto nemocem je hlavně doporučeno lidem, kteří pobývají v přírodě.

Měna
Do roku 2002 zde platila německá marka, která byla v tomto roce nahrazena evropskou měnou zvanou Euro. Tato měna je u nás k dostání v každém městě a v každé směnárně.

Jazyk
Úředním jazykem je zde Němčina, která po celém území země vyskytuje v různých podobách ovlivňována mnoha dialekty a nářečími, podle kterých lze dost dobře určit z kterého kraje mluvčí pochází. Pokud ale turisté umí obecnou spisovnou němčinu, je to pro ně plus, protože té rozumí všichni všude. Němčina má blízko k angličtině, což je důvod, proč velká část obyvatel ovládá i tento jazyk. Návštěvníci Německa se zde téměř všude domluví také právě anglicky.

Klima
V této zemi panuje vlhké, mírné podnebí, které je charakteristické proměnlivostí teplot a celoročními srážkami. V mírných zimách se teploty pohybují kolem -4 °C, mírná léta dosahují maximálních teplot až 20 °C.

Historie země
Německo bylo osídleno již od starověku, a to na severu germánskými kmeny a na jihu kmeny keltskými. V dobách expanze Římské říše se zde vytvořila provincie Germanie. Ve 2. století začaly na její území pronikat další germánské kmeny, z nichž nejvýznamnější byli Alamanové, kteří od 5. století utvářeli kmenová vévodství jako Sasko, Bavorsko, Alamanie a další. Po rozpadu Římské říše bylo území kolonizováno říší Franckou. V roce 845 se rozpadla i tato říše a území Německa připadlo takzvané Východofranské říši. V 9. a 10. století došlo k pádu centrální moci a k rozdělování země na jednotlivá knížectví. Ta se později začaly spojovat do jednotného celku s centrem v Sasku. Toto seskupení prožívalo velký úspěch a jeho území se začalo rychle rozšiřovat. To vše vyvrcholilo korunováním papeže Oty I. německým králem. V 15. a 16. století se zde odehrávaly stále častější náboženské války, které v roce 1519 vyvrcholily ve změnu názvu Německa na Svatou říši římskou národa německého. Tato říše byla zrušena až v roce 1806. V roce 1870 bylo Německo opět sjednoceno v jeden územní celek ovládaný Pruskem. V tomto období zažilo Německo obrovský vzestup ekonomiky, politiky a průmyslu a bylo vyhlášeno Německé císařství. V roce 1933 nastoupil k moci nacismus. Ten vedl k rozsáhlému obsazování území, které v roce 1939 přerostlo ve 2. světovou válku během které Německo obsadilo velkou část Evropy a Asie. V roce 1945 byl tento pokus o obsazení světa definitivně zmařen a území bylo rozděleno na 4 okupační zóny mezi hlavní vítězné státy, a to Ameriku, Anglii, Francii a Rusko. V roce 1949 vznikly dva nezávislé a naprosto odlišné státy. Byly to Spolková republika Německo (NSR) a Německá demokratická republika (NDR). Hranice těchto státu vedly přes Berlín, který byl rozdělen Berlínskou zdí. V roce 1989 byla tato zeď stržena a došlo ke sjednocení Německa. Dnes se Německo dělí na 16 spolkových zemí.

 

Silniční doprava
Už za dob Římské říše se na území Německa začaly objevovat první dlážděné silnice. První státní silnice zde byly budovány až v 18. století. V roce 1921 byla v Berlíně postavena první dálnice na světě. Silniční doprava začala ve 20. století silně konkurovat železniční dopravě v množství přepraveného nákladu. Ve druhé polovině tohoto století začala silniční doprava tu železniční nahrazovat.

Železniční doprava
V současnosti se nachází v Německu železniční síť dlouhá téměř 35 000 kilometrů na které je denně vypraveno asi 50 000 nákladních i osobních vlaků. 1. ledna 1994 byla sloučena Deutsche Bundesbahn, která ovládala západní část Německa s Deutsche Reichsbahn ovládající východní část Německa do akciové společnosti Deutsche Bahn AG organizující v současnosti většinu německé železniční dopravy. Zbytek této dopravy je rozdělen mezi asi 35 menších železničních regionálních dopravců. Na dálkové trasy jsou v Německu vypravovány vlaky ICE, které se pohybují na tratí o délce asi 2000 kilometrů.

Letecká doprava
Mezi nejznámější a nejdůležitější letiště v Německu patří Letiště ve Frankfurtu nad Mohanem. Co se týče počtu odbavených osob se toto letiště řadí na třetí místo v Evropě, ale co se týká objemu přepraveného zboží je vůbec největším evropským letištěm. Ročně přepraví frankfurtské letiště 52 miliónů lidí. Letiště v Mnichově nazývající se Letiště Franze Josefa Strausse odbaví 32 miliónů lidí za rok, ale jeho význam stále velmi rychle roste. Německo má celkem 430 letišť a má největší hustotu startovacích a přistávacích drah na celém světě.

Kulturní památky
Seznam Světového kulturního dědictví UNESCO zahrnuje celkem 30 německých památek. Tyto památky se nacházejí v 15 ze 16 spolkových zemí. V roce 1978 byla na seznam zapsána první německá památka, kterou je katedrála v Cáchách. Poslední přibyly v roce 2008 Moderní berlínské stavby.

Muzea
Na území Německa je možné najít kolem 6000 muzeí. Tato muzea zahrnují soukromé nebo veřejné sbírky, zámky či zahrady. Jedno z nejvýznamnějších a také největších muzeí v zemi je Německé muzeum v Mnichově. Dalším velmi významným je Germanische Nationalmuseum v Norimberku, kde se nacházejí sbírky kultury a umění zasahující jak do nedávné minulosti tak do dávných dob.

Kuchyně
V Německu se nachází spoustu kultur a regionů, ve kterých má kuchyně velké množství podob. Nejznámější z německých pokrmů jsou například vepřové koleno, uzené vepřové maso se zelím nebo kadeřavá kapusta či takzvaný eintopf. Pod tímto názvem se skrývá jídlo vařené, dušené či pečené v jednom hrnci. Do tohoto hrnce se nakrájí všechny ingredience, jako jsou maso, luštěniny či zelenina. Tato jídla mají velmi mnoho kalorií a vysokou energetickou hodnotu, která je zejména v severních částech země potřeba. K typickým ingrediencím německých jídel patří brambory, knedlík či nudle. K snídani je typický chléb nebo jiné pečivo s pomazánkou či sýrem a vařené vejce. Pije se zde čaj nebo káva. V celém Německu jsou velice oblíbené různé druhy sladkého pečiva a koláčů.