Chorvatsko

Země & lidé

Poslední verzi upravil/a canada2013

Poloha země

Chorvatsko se rozkládá od Alpských hor ze severozápadu po Panamskou nížinu, která leží na východě. Z jihu je pak tato země obklopena Jaderským mořem. Velikostí územní plochy, na které se rozprostírá Chorvatská republika se řadí mezi středně velké země Evropy.

Státní symboly a zřízení

Chorvatsko je jeden z moderních demokratických států, které mají ústavu z roku 1990. Prezidentem je Stjepan Mesič, jako předseda vlády působí Ivo Sanader.

Státní vlajka je složena ze tří vodorovných pruhů (shora červený, bílý a modrý) a uprostřed umístěného chorvatského znaku, který je složen ze šachovnice 25 červených a bílých polí, první pole vlevo nahoře je červené. Tento znak prosadili Habsburkové v letech 1508 – 1512. Říká se, že samotný znak je ale ještě starší než z období Habsburků.

Vybrané státní svátky a jiné volné dny v Chorvatsku

1.ledna – Nový rok

1.května – Svátek práce

30.května – Den Chorvatského sněmu – tento svátek je ale jako běžný pracovní den

22.června – Den boje proti fašismu

25.června – Den státnosti Republiky Chorvatsko

5.srpna – Den vítězství a díkůvzdání

15.srpna – Nanebevzetí Panny Marie

8.října – Den nezávislosti– tento svátek je ale jako běžný pracovní den

1.listopadu – Památka zesnulých (Všech svatých)

25. a 26. prosince – vánoční svátky

Místní obyvatelé

Chorvatská republika se rozprostírá na 56538 kilometrech čtverečných a žije zde kolem 5 miliónů obyvatel. Z toho je 78% Chorvatů. Další Chorvaté žijí v jiných zemích. Může za to vysoká migrace, která zde probíhá už od 19. století. Průměrná hustota zalidnění je 85 obyvatel na km², ale liší se kraj od kraje. Většina lidí žije ve městech.

Náboženství

Chorvaté tíhnou ve většině k římsko–katolickému vyznání, a to téměř 77%. Tak jako všude se zde ale objevují ináboženské menšiny. Například vyznavači islámu nebo pravoslavné církve.

Ohlásit příspěvek Verze příspěvku

Doprava & pohyb v místě

Poslední verzi upravil/a canada2013

Cestování autem

Většina našich turistů se vydává do Chorvatska autem. Cesta trvá přibližně 9 hodin a vede přes Rakousko a Slovinsko a zaplatíte za ni přibližně 2000 Kč.

Dálniční známka a mítné

Dálniční známka potřebná na dálnice v Rakousku a je jedna z nejdůležitějších náležitostí cesty do Chorvatska. Desetidenní známka stojí 250 Kč. Můžete si ji koupit při přejíždění hranic na přechodu. Pojedete-li ale v noci, může se stát, že zde známku neseženete. Pro tyto případy je dobré obstarat si známku už v Česku. Buď od cestovních kanceláří, které ji mají nebo u čerpací stanice u rakouských hranic. Další povinnost je reflexní vesta, která musí být součástní povinné výbavy vozidla. Dále se v Rakousku nemusí od 1.1.2008 povinně celodenně svítit a v Chorvatsku se musí svítit pouze v zimních měsících. Malé děti musí mít autosedačku. V Rakousku a ve Slovinsku je nutná. Co se týče slovinských dálnic, tam se platí mítné, takže tam nepotřebujete kupovat dálniční známku, ale mějte drobné po ruce.

Dopravní zajímavosti v Chorvatsku

V každém případě je nutností zmínit to, že vozovky v Chorvatsku mají jiné složení než české silnice, a za deště mají podobné jízdní vlastnosti jako při náledí. Dbejte tedy zvýšené opatrnosti při cestě na dovolenou, ať v pořádku dojedete. Chorvatští policisté velice rádi kontrolují zahraniční řidiče, a to včetně českých, takže si před jízdou pečlivě překontrolujte, zda máte všechny potřebné doklady, jako jsou řidičský prukaz, technický průkaz od vozidla a zelenou kartu, a také se ujistěte, že znáte chorvatské dopravní předpisy. Jestliže zaviníte nehodu, tak to pro vás znamená nepříjemnosti a jednání na Chorvatském přestupkovém soudu.

Ohlásit příspěvek Verze příspěvku

Zažít & vychutnat

Poslední verzi upravil/a canada2013

Fauna a flóra

Každý návštěvník této země na první pohled pozná, že je zdejší příroda odlišná od přírody zemí střední Evropy. Především přímořské oblasti jsou typické jakousi vyprahlostí a druhovou omezenosti, ale když se podíváme více zblízka, zjistíme, že se v těchto krajích nacházejí živočichové a rostliny, které známe z krajů domoviny. Navíc se tu k nim vyskytuje řada dalších živočichů a rostlin, které u nás nenajdeme a které dodávají Chorvatsku přirozenou exotičnost.

Ve zdejších horách a lesích, nacházejících se často i u pobřeží, můžeme potkat veverky, jeleny nebo lišky, v lidmi neobydlených oblastech a národních parcích se můžeme setkat i s kamzíky, vlky, vydrami, rysi nebo šakali, divokými kočkami nebo třeba i s medvědy. Největší raritou zdejší fauny je sup bělohlavý, který se vyskytuje na ostrovu Cres jako na jednom z posledních míst v Evropě.

Nepochybným zdrojem exotické fauny a flóry je zdejší Jaderské moře. Vyskytuje se v něm přes 400 druhů ryb, velké množství hlavonožců a dalších mořských řivočichů. Jedním z nich je třeba mořský savec delfín, kterého můžeme spatřit třeba při jízdě trajektem nebo lodí dále od břehů. Z ohrožených ptáků sezde vyskytují orel skalní, okol, orel jestřábí, výr velký nebo puštík bělavý.

Gastronomie

Jedno z nejznámějších chorvatských jídel je pašticada – dušené hovězí maso, dalším jídlem je žgvacet, což je guláš připravovaný ze slepice. V neposlední řadě je to v ČR známé čevapčiči - masová směs hovězího, vepřového a jehněčího masa. Připravuje se tak, že se maso třikrát umele se solí a kořením. Utvaruje se pomocí kovové trubičky a pak se griluje.

Ohlásit příspěvek Verze příspěvku