Švýcarsko

Vstup do země
Do Švýcarska je možné vstoupit pouze s platným cestovním pasem. Přestože tato země není členem Evropské unie, mohou na její území od roku 2004 vstupovat čeští turisté starší 18 let pouze s platným občanským průkazem.

Vízum
V roce 2004 byla také zrušena pro české turisty vízová povinnost, a to za předpokladu, že do této země jedou jako turisté, nehodlají se zde zdržet déle jak 3 měsíce a nemají v plánu zde vykonávat výdělečnou činnost. Pokud mají čeští občané v úmyslu vykonávat na území Švýcarska výdělečnou činnost, musejí se nahlásit do 8 dnů k pobytu ve Švýcarsku, a to u kantonální cizinecké policie podle místa svého pobytu, a to vždy před nástupem do práce.

Očkování
Na území Švýcarska nejsou povinné žádné zvláštní vakcíny. Doporučuje se však běžné očkování proti Klíšťové encefalitidě a proti Spalničkám. K těmto běžným vakcínám je také možné nechat se naočkovat proti Meningokokové meningitidě.

Měna
Platí se zde Švýcarským frankem, který je platidlem i v Lichtenštejnsku. Má zkratku CHF a jeho setiny se nazývají centy. Mince se razí v hodnotách 5, 10, 20 centů a ½, 1, 2, 5 franků. Bankovky mají hodnoty 10, 20, 50, 100, 200 a 1000 franků.

Jazyk
Na celém území země se mluví celkem čtyřmi jazyky. Němčina se zde vyskytuje nejvíce a to z 63,7 %, dále je zde francouzština z 20,4 %, italština z 6,7 % a rétorománština z 0,5 %.

Klima
Podnebí se zde mění s nadmořskou výškou. Obecně lze však říci, že zde jsou teplá léta a studené zimy s poměrně velkým množstvím sněhu. V nižších oblastech se zde nachází teplé, až přímořské podnebí, ve známých Švýcarských alpách je zase chladněji a v zimě se zde nachází bohatá sněhová pokrývka.

Historie Švýcarska
Historie této dnes vyspělé země sahá až do roku 400 před naším letopočtem, kdy se na tomto území usadil keltský kmen Helvétů. Právě z tohoto názvu pochází latinský název země, a to Helvetia. V roce 58 před naším letopočtem se Helvéti začali přesunovat směrem do Galie, kam se ovšem nedostali přes vojska Julia Caesara. Ten poté začal jejich území kolonizovat. Za jeho nadvlády se zde objevovaly nové silnice, nová kultura, ale také se zde objevilo nové náboženství, a to křesťanství. Když ale Říše římská zanikla, území dnešního Švýcarska bylo rozděleno řekou Sarine na dvě části, přičemž východní část ovládal germánský kmen Alemánů a západní část připadla Burgundům. I dnes řeka Sarine dělí zemi na německy mluvící část a francouzsky mluvící část. Roku 534 našeho letopočtu si zemi podmanil germánský kmen Franků a v 8. století se stalo Švýcarsko, které bylo pod nadvládou Karla Velikého, součástí Svaté říše římské. Na konci 13. století museli obyvatelé Švýcarska bojovat o zachování práv proti Habsburkům. 1. srpna 1291 bylo založeno kantony Uri, Schwyz a Unterwalden takzvané Spříseženstvo. Dodnes se 1. srpen slaví jako národní svátek. Ve století 14. se k Spříseženstvu přidalo dalších pět kantonů, a to Luzern, Zürich, Glarus, Zug a Bern. Celou oblast kantony pojmenovaly Schwyz. Roku 1481 se přidal Fribourg a Solothurn a v 16. století ještě Basel, Schaffhausen a Appenzell. Roku 1515 bylo švýcarské vojsko poraženo Francouzi a Spříseženstvo vyhlásilo neutralitu. Nezávislost Švýcarska byla uznána v roce 1648 Vestfálským mírem. Stěžejní byl rok 1798, kdy definitivně zaniklo Spříseženstvo, které bylo Francouzi nahrazeno Helvétskou republikou. Napoleon Bonaparte zde zavedl novou ústavu, která přidala dalších šest kantonů. Po Napoleonově éře se k zemi připojily kantony Ženeva, Neuchatel a Wallis. Roku 1848 se Helvétská republika mění na spolkový stát. Roku 1940 hrozilo, že do země vtrhne Hitler se svými vojsky, ale Švýcarsko mělo tak silnou armádu, že se Hitlerovým vpádům ubránila. Ženy zde mohly volit až od roku 1971. Roku 1986 Švýcarsko odmítlo vstup do OSN.

Dopravní infrastruktura obecně


Vlaková doprava
Ve Švýcarsku je vlaková doprava velmi využívaná. Zdejší vlaky totiž mají přesnou návaznost, což zajišťuje, že nemívají žádná zpoždění. Pokud se totiž nějaký vlak zpozdí, tak je vypraven jiný vlak, který nahradí ten zpožděný. První trať, která zde byla postavena měřila 2 kilometry. Do dnešní doby se rozrostla asi na 3000 kilometrů. Vše řídí Švýcarské spolkové dráhy. Vlaky jsou využívány nejen turisty, ale i místními, jelikož je tento druh dopravy rychlý, čistý, spolehlivý, ale hlavně proto, že se vlakem dá dostat i do míst, kam je zakázán vjezd automobilů, kvůli životnímu prostředí.

Automobilová doprava
Tento způsob dopravy je ve Švýcarsku také velmi oblíbený. Silnice jsou upravené a dokonce i v zimě výborně udržované, což dělá silniční dopravu bezpečnou a rychlou. V obcích se zde jezdí tak jako u nás maximálně 50 kilometrů v hodině, mimo obce maximálně 80 kilometrů v hodině a na dálnicích maximálně 120 kilometrů v hodině.

Autobusová doprava
Do městské hromadné dopravy spadají kromě autobusů také trolejbusy a tramvaje. Jízdenka se dá koupit buď u řidiče nebo v automatu. Celodenní jízdenka se dá zakoupit i v novinových stáncích. Kromě MHD zde jezdí i pravidelné poštovní autobusové linky. Ty kromě pošty převážejí také lidi. U těchto spojů si lze bezplatně zarezervovat místo.

Lodní doprava
Po celém Švýcarsku se nachází asi 20 tras, po kterých nepřetržitě pluje kolem 170 lodí. Trasy a jizdní řád se dá sehnat v místních turistických kancelářích.

Letecká doprava
Po celém Švýcarsku se nachází velké množství letišť. Mezi ta mezinárodní patří Basel-Mulhouse, Zürich-Kloten aGenf-Cointrin. Vnitrostátní letiště jsou ve městech Basilej, Ženeva, Bern, Zürich, Lugan, Sion a Samedan.

Co stojí za vidění
Ve Švýcarsku se nachází velké množství zajímavých kulturních památek. Mezi ty nejznámější se řadí:

Museum Murten
Nachází se v kantonu Freiburg v městečku Murten. Cílem tohoto muzea je seznámit turisty s dějinami tohoto města a jeho okolí starými až 6000 let. Celé muzeum se nachází v budově starého mlýna, kde je rozděleno na 4 části, a to na Období Neolitu a dobu bronzovou, Středověké město, Murten mezi Bernem a Freiburgem a Počátky moderního umění.

Einsteinův dům
V letech 1903 – 1905 žil Albert Einstein ve městě Bern. V domě, ve kterém žil se dnes nachází jeho památník a muzeum.

Hrad Hohenklingen
Ve městě Stein am Rhein tento hrad visí na skále trčící z kopce Klingenberg. Hrad Hohenklingen pochází ze 13. století, ale dodnes je velmi dobře zachovalý. Jeho součástí je původní zbrojnice, hradní věž i vitráže pocházející ze 16. století.

Basilejská katedrála
Tato románsko-gotická stavba vznikla na počátku 11. století. V roce 1356 byla ale velmi poškozena zemětřesením, po kterém ihned následovala její rekonstrukce trvající téměř 100 let. Za nejvýznamnější dochovaný prvek celé katedrály se považují gotické věže dosahující výšky kolem 65 metrů.

Katedrála Panny Marie Lousanne
Tato vzácná katedrála stavěná v letech od 1173 do 1275 leží ve městě Lousanne. Mezi nejzajímavější části celé katedrály patří zdobené sochy a výklenky pocházející ze 16. století.

Katedrála sv. Petra
Tato katedrála vyrostla ve městě Ženeva ve 12. století a je postavena v románsko-gotickém stylu. Součástí katedrály je významná věž, ze které je překrásný výhled na celé město.