Řecko

Řecko

Území dávného města se rozkládá podél nehostinného hornatého poloostrova, chudého na řeky. Profil se sugestivním nepravidelným pobřežím skýtá úkryt v nespočtu zálivů, malých zátok a fjordů. K tomu připočtěme protilehlé ostrovy Aigína a Salamis a získáme rozlohu 2650 km2. Oblast byla kultivována již od dávných dob, kdy se pěstovala pšenice a další obiloviny. Krajině dominují olivovníkové plantáže, které Rekové označovali za dar bohyně Athény svému městu a také četné vinice, považované za pozdější dar boha Dionýsa. Zemědělství vždy doprovázel chov ovcí a využívání minerálních zdrojů, které v některých dobách představovaly opravdové bohatství regionu a zejména samotných Athén. Příkladem budiž stříbro z mysu Laurion, které vyzbrojilo athénskou flotilu a zajistilo tak vítězství nad armádami Peršanů, či mramor z. Pentelikonu s teplými zlatavými tóny, používaný při stavbě nejvýznamnějších staveb klasického období, který se těží dodnes. Nejdůležitější aktivity Attiky jsou však spojeny s mořem, které předurčilo vybudování silné flotily a rozvoj zlatého trojúhelníku Athény - Pireus -Eleusis. V něm se nacházejí rafinerie, strojní, železá-renský a ocelářský, chemický, textilní a zpracovatelský průmysl, vedle mnoha mlýnů a potravinářských závodů, nezbytných lisoven olejů a výroben tuků. Nad všemi těmito aktivitami vyniká příliv turistů, jehož důsledkem se rozvinul průmysl hotelů a služeb. Řecko je jedinou zemí světa, která hostí více než dvojnásobný počet návštěvníků než je domácích obyvatel. A co více. Téměř všichni tito návštěvníci se zastaví alespoň na několik dní v Athénách, kde mohou věnovat svůj čas archeologii a muzeím. To má ekonomický, kulturní a sociální dopad na oblast Attiky, která je dnes bezpochyby řeckým regionem s největší nabídkou ubytování a služeb, ale na druhé straně také regionem, který v důsledku toho nejrychleji ztratil “řecké”, charakteristiky. Attika je na jihu ohraničená Egejským mořem, z něhož vystupuje jedna z perel regionu - mys Sunio, korunovaný Poseidonovým chrámem, jehož silueta se rýsuje proti jasné sytě modré obloze.
Na severu uzavírá oblast Attiky rovinatá Boiotie, situovaná mezi Korintským zálivem a průlivem Euripos, který ji odděluje od ostrova Euboia. Právě z tohoto důvodu udržovaly Athény od svého vzniku v dávných dobách přísnou kontrolu nad územím Boiotie, a to buď přímo, či pomocí nepřímého vlivu. Na území neustále pronikala kultura z nedalekých Athén, která je zde imitována a dochází i k určité závislosti na metropoli. Dodnes v celém západním světě výraz. “Boioťan” označuje prostoduchého tupce. Stejně jako území Boiótie, také nedalekou Fokis charakterizují masivní vysočiny střídající rozlehlé úrodné roviny, představující potravinovou zásobárnu pro oblast Attiky a Athén. I přes suché podnebí se zde daří obilovinám a olivovníkům. Poblíž města Théb se nacházely chovy koní, které se však nezachovaly. Zavedení moderních zavlažovacích systémů a znovuotevírání textilních závodů, stejně jako určitá stimula... číst dál

Řecko

Území dávného města se rozkládá podél nehostinného hornatého poloostrova, chudého na řeky. Profil se sugestivním nepravidelným pobřežím skýtá úkryt v nespočtu zálivů, malých zátok a fjordů. K tomu připočtěme protilehlé ostrovy Aigína a Salamis a získáme rozlohu 2650 km2. Oblast byla kultivována již od dávných dob, kdy se pěstovala pšenice a další obiloviny. Krajině dominují olivovníkové plantáže, které Rekové označovali za dar bohyně Athény svému městu a také četné vinice, považované za pozdější dar boha Dionýsa. Zemědělství vždy doprovázel chov ovcí a využívání minerálních zdrojů, které v některých dobách představovaly opravdové bohatství regionu a zejména samotných Athén. Příkladem budiž stříbro z mysu Laurion, které vyzbrojilo athénskou flotilu a zajistilo tak vítězství nad armádami Peršanů, či mramor z. Pentelikonu s teplými zlatavými tóny, používaný při stavbě nejvýznamnějších staveb klasického období, který se těží dodnes. Nejdůležitější aktivity Attiky jsou však spojeny s mořem, které předurčilo vybudování silné flotily a rozvoj zlatého trojúhelníku Athény - Pireus -Eleusis. V něm se nacházejí rafinerie, strojní, železá-renský a ocelářský, chemický, textilní a zpracovatelský průmysl, vedle mnoha mlýnů a potravinářských závodů, nezbytných lisoven olejů a výroben tuků. Nad všemi těmito aktivitami vyniká příliv turistů, jehož důsledkem se rozvinul průmysl hotelů a služeb. Řecko je jedinou zemí světa, která hostí více než dvojnásobný počet návštěvníků než je domácích obyvatel. A co více. Téměř všichni tito návštěvníci se zastaví alespoň na několik dní v Athénách, kde mohou věnovat svůj čas archeologii a muzeím. To má ekonomický, kulturní a sociální dopad na oblast Attiky, která je dnes bezpochyby řeckým regionem s největší nabídkou ubytování a služeb, ale na druhé straně také regionem, který v důsledku toho nejrychleji ztratil “řecké”, charakteristiky. Attika je na jihu ohraničená Egejským mořem, z něhož vystupuje jedna z perel regionu - mys Sunio, korunovaný Poseidonovým chrámem, jehož silueta se rýsuje proti jasné sytě modré obloze.
Na severu uzavírá oblast Attiky rovinatá Boiotie, situovaná mezi Korintským zálivem a průlivem Euripos, který ji odděluje od ostrova Euboia. Právě z tohoto důvodu udržovaly Athény od svého vzniku v dávných dobách přísnou kontrolu nad územím Boiotie, a to buď přímo, či pomocí nepřímého vlivu. Na území neustále pronikala kultura z nedalekých Athén, která je zde imitována a dochází i k určité závislosti na metropoli. Dodnes v celém západním světě výraz. “Boioťan” označuje prostoduchého tupce. Stejně jako území Boiótie, také nedalekou Fokis charakterizují masivní vysočiny střídající rozlehlé úrodné roviny, představující potravinovou zásobárnu pro oblast Attiky a Athén. I přes suché podnebí se zde daří obilovinám a olivovníkům. Poblíž města Théb se nacházely chovy koní, které se však nezachovaly. Zavedení moderních zavlažovacích systémů a znovuotevírání textilních závodů, stejně jako určitá stimulace řemeslné výroby, přinesly nedávný rozvoj některých oblastí. Je to např. Livadiá v pánvi dávného jezera Kopais, jehož podzemní vody dovolují sklízet úrodu dvakrát do roka. Jestliže jméno Boiotie je dodnes spojováno s rozlehlými rovinami, kdysi dějišti historických bitev (Leuktra, Chaironea, Plataiai), pak jméno Fokis je synonymem panhelénské svatyně Appolóna v Delfách, na úpatí hory Parnassos. Nekonečný příliv turistů podporuje rozhodujícím způsobem ekonomiku tohoto malého regionu.

zavřít