Severní Morava

Očkování
V České republice nejsou povinná a naléhavá žádná očkování. Přesto se doporučuje nechat se naočkovat dvěma vakcínami. Proti Klíšťové encefalitidě, která se u nás vyskytuje především kvůli velkému výskytu klíšťat v zalesněných krajích. Toto očkování se skládá ze tří dávek, které se aplikují během 3 týdnů a po dalších 14 dnech začíná ochrana působit. Druhé doporučované očkování proti Hepatitidě typu A se provádí jednou dávkou, přičemž je ochrana zajištěna do 7 dní.

Měna
Národní měnou České republiky je Koruna česká. Setina Koruny je haléř, ten ale už dnes nemá své mince. Mince jsou v hodnotách 1, 2, 5, 10, 20 a 50 Kč, bankovky v hodnotách 100, 200, 500, 1000, 2000 a 5000 Kč. Se vstupem České republiky do Evropské unie se plánuje vstup do Eurozóny, čímž Česká republika příjme evropskou měnu zvanou Euro.

Jazyk
Mluví se u nás češtinou, což je západoslovanský jazyk, který je příbuzný se slovenštině a spolu s polštinou, srbštinou a dalšími patří do skupiny slovanských jazyků. Čeština je na severu Moravy ovlivněna mnoha nářečími. V jižní části tohoto regionu najdeme středočeské nářečí, ve východní slezské a východomoravské nářečí a jeho severní část je ovlivněna všemi jmenovanými dohromady a v blízkosti státní hranice s Polskem se najdou i polsky mluvící občané.

Klima
Česká republika se nachází v mírném pásmu, což s sebou přináší studené zimy, které provází často velké množství sněhu, teplá jara, horká léta s vyššími teplotami a barevný studený podzim. Teploty jsou velmi ovlivněny nadmořskou výškou, což způsobuje, že bývá na horách o několik stupňů méně než v nížinách.

Mobilní signál
Mobilní signál v České republice zajišťují celkem 3 operátoři. Jsou jimi O2, Vodafone a T-mobile.

Zajímavosti o regionu
Na území severní Moravy se dá najít v každém ročním období něco zajímavého. Horské hřebeny a kopce jsou ideální jak pro letní turistiku, tak pro veškeré zimní sporty. Ze severu je severní Morava obklopena krajinou polské slezské nížiny, směrem na jih se nachází malebná a úrodná krajina Pomoraví a Moravské brány.

Zvyky a obyčeje
Nejvíce uctívané zvyky se točí kolem Vánoc a Velikonoc. Ty Vánoční jsou známé po celé České republice, Velikonoční ale nabývají Moravských hodnot a jsou pro Severní Moravu jako region velmi typické. Na severu Moravy se zvyky a obyčeje dodržovaly ještě před sto lety a některé se dochovali i přes nepřízeň dvou světových válek do dnes.

Pálení Mařeny
Tento zvyk se konal vždy o Smrtné neděli a probíhal tak, že se smrtka, které se mezi lidmi říkalo Mařena, vynesla za hranice obce a tam se spálila.

Chození na krasnu
Takto se jmenuje slezský zvyk, který spočíval v tom, že skupina obyvatel putovala obcí s opentlenou májkou a děvčata po cestě zpívala typickou píseň, která zněla: Krasna, krasna, kaj si husy pasla? A ja su jich pasla, kaj se země třasla. Ditky, ditky, pujdeme na přistky!

Boží hod velikonoční
Jedním z největších a také nejvíce dodržovaných velikonočních svátků na území regionu je takzvaný Boží hod velikonoční. Ten spočívá v čistotě domu a také v přípravě bohatých pokrmů. Dříve se připravovaly takzvané lašské plecovníky, což je maso, které se zapeče do bílého těsta. Dále na stole nechyběly klobásy a kůzlečí maso. V dnešní době i tenkrát se pekly také tradiční koláče. 

Dopravní infrastruktura obecně
Vzhledem k velmi výhodnému umístění celé České republiky ve středu Evropy, je naše země důležitou dopravní křižovatkou. Z pohledu regionu Severní Morava tomu není jinak. Už v minulosti regionem procházela historická dopravní cesta směřující od jihu Evropy na sever, od Středozemního k Baltskému moři. Dnes přes tento region vedou především cesty spojující Slovensko a Polsko s Českou republikou, prochází tudy významné silniční i železniční tranzitní evropské tahy a pro letecký typ dopravy je zde letiště Leoše Janáčka v Ostravě.

Pro cestu do tohoto regionu je možné využít autobusové, vlakové i právě letecké spojení. Automobilová doprava je zde také velice běžná. Stále se zde staví nové dálnice a rychlostní silnice a opravují se staré ojeté cesty. Železniční koridory zde nabývají nejvyšší kvality a proto zde mohou jezdit i rychlé vlaky typu InterCity. Zábřehem na Moravě a Českou Třebovou prochází důležitý spoj s hlavním městem Prahou.

V zimních měsících jsou k dispozici pro cestování k horským střediskům taky skibusy a do hor jezdí v letních měsících i cyklobusy.

Letiště Leoše Janáčka Ostrava
Toto letiště je spíše známé pod pojmenováním Letiště Ostrava-Mošnov, což je název, který platil do prosince roku 2006. Je to veřejné mezinárodní letiště nacházející se 10 kilometrů na západ od obce Studénka a 7 kilometrů na jih od ostravské části města Ostrava-Proskovice. Je obklopováno obcemi Mošnov, Petřvald a Albrechtičky. Mezinárodně je toto letiště známo pod zkratkou OSR a letecké společnosti odtud poskytují lety do Prahy, Vídně, Bangkoku a dalších velkých měst.

Co stojí za vidění

Slezské zemské muzeum v Opavě
Je nejstarším muzeem v České republice. Bylo založeno v roce 1814 jako Gymnazijní muzeum. V roce 1882 zde bylo založeno Uměleckoprůmyslové muzeum, roku 1884 bylo přejmenované na Muzeum Matice opavské a roku 1896 zde vzniklo Městské muzeum. V roce 1921 se poprvé objevil název Slezské zemské muzeum. V roce 1949 bylo pod názvem převzato Slezské zemské muzeum v Opavě do státní správy.

Hrad Bouzov
Tento hrad byl založen na počátku 14. století a nachází se v překrásné krajině Mohelnicka a Litovelska. Na počátku jeho existence jej vlastnili střídavě různé české a moravské rody, a to až do roku 1696, kdy hrad i panství koupil Řád německých rytířů. V roce 1945 se stal majetkem státu a roku 1999 byl zařazen za seznam národních kulturních památek. V dnešní době je interiér hradu plně zařízen a jeho součástí jsou i cenné obrazy a historický nábytek. Co se týče venkovního romantického vzhledu, tak ten hrad získal po rozsáhlé přestavbě, která trvala od roku 1895 do roku 1910. Dnes se na hradě také pořádají různé akce, jako je hradní jarmark, karnevaly, koncerty, divadelní představení a nebo také svatby. Svou roli sehrál i v mnoha českých známých pohádkách.

Lázně Jeseník
Jiným názvem Priessnitzovy léčebné lázně. Jak už název napovídá, nejvýznamnější roli v historii lázní hrál Vincenz Priessnitz, což byl člověk, díky kterému byly postaveny desítky vodoléčebných ústavů po celé Evropě. Léčivé účinky studené vody poznával na sobě při léčbě svého vážného zranění. Pak začal tuto metodu aplikovat i na jiných lidech a zpráva o pozitivních výsledcích se postupně rozletěla do celého světa. Dnes se ročně léčí v těchto lázní kolem 15 000 lidí, kteří jsou zde především kvůli horním a dolním cestám dýchacím, nervovému onemocnění nebo poruše látkové výměny a kožnímu onemocnění.