Naxos

Cestovní doklady

Vzhledem k tomu, že se Řecko nachází v Evropské unii, k vycestování do této oblasti je potřeba pouze platný občanský průkaz. Při cestě přes Makedonii nebo Srbsko je nutné mít s sebou cestovní pas.

 

Jazyk

Úředním jazykem je řečtina. V této oblasti se používá písmo alfabeta, neboli řecká abeceda. Tato řecká abeceda je nejstarším písmem v Evropě. Mimo to je možné se v této oblasti domluvit anglicky nebo také německy.

 

Měna

Řecko je také od 1.1.2001 součástí Eurozóny, což znamená, že se zde po tomto datu platí evropskou měnou zvanou Euro.

 

Časový posun

Rozdíl mezi řeckým východoevropským časem a středoevropským časem je + 1 hodina. Je důležité si tedy čas posunout o jednu hodinu dopředu.

 

Očkování

Povinná a naléhavá očkování nejsou žádná. Vhodné je nechat se naočkovat před odcestováním do této země proti Hepatitidě typu A i B a proti spalničkám, a to nejlépe 14 dní před odjezdem. Také je zde menší riziko boreliózy či vztekliny, což není nijak rozdílné od naší země.

 

Vízum

Čeští turisté nepotřebují pro vycestování do Řecka žádná víza. Řecko podepsalo dohodu a je členem Schengenského prostoru. Tato skutečnost však platí pouze v případě, že pobyt nepřesáhne 3 měsíce. Pokud se tak stane, je nutné nahlásit se na tamních úřadech a vízum si zajistit.

 

Počasí

Ideální dobou pro vycestování do Řecka je červen, květen, září a říjen. V tyto měsíce zde nejsou tak vysoké teploty vzduchu ani teploty moře. V srpnu a červenci teploty dosahují vyšších teplot a to průměrně kolem 30 – 40 stupňů.

Historie ostrova
V 8. až 7. století před naším letopočtem byl celý ostrov postaven na obchodě a dominoval tak celým Kykladům. Naxos byl prvním městským státem, který se pokusil odejít z Ligy Delian, a to kolem roku 476. Atény rychle reagovaly na odpor a násilně odebraly všechny vojenské námořní lodě, které byly pod kontrolou ostrova. Poté požadovaly Atény veškeré daně platit v podobě zlata, a ne jako dříve, v podobě vojenské síly.

Kolem roku 500 před naším letopočtem Herodotos popisoval Naxos jako nejvíce prosperující řecký ostrov.

Roku 502 před naším letopočtem proběhl neúspěšný útok na ostrov perskými vojsky. Tento incident vedl ke vzpouře několika prominentních mužů v řeckých městech proti perské říši. Vzpoura, známá jako Jónská revolta, se později změnila na perské války mezi Řeckem a Persií.

V době po čtvrté křížové výpravě dobyl ostrov Benátčan Marco Sanudo a brzy poté se mu podařilo získat také ostatní ostrovy Kyklad. Poté se prohlásil za vévodu z Naxie nebo vévodu souostroví. Od této doby vládlo souostroví celkem dvacet jedna vévodů ve dvou dynastiích. Toto období trvalo do roku 1566. Na některých ostrovech v Egejském moři však pokračovalo benátské pravidlo až do roku 1714. V období benátské nadvlády nad ostrovem Naxos se ostrovu říkalo italským ekvivalentem Nasso.
V období Osmanské nadvlády, od roku 1564 do roku 1821, zůstala správa stále téměř celá v rukou Benátčanů. Turci byli spokojeni s daněmi, které jim byly vypláceny. Konkrétně na ostrově Naxos je vidět, že Turci moc neovlivnily Naxoskou historii. Pod nadvládou Turků se Naxosu říkalo Nakşa. Ta trvala do roku 1821, kdy se ostrovy vzbouřili. Roku 1832 se stal ostrov členem řeckého státu.

Mezinárodní letiště Naxos
Toto letiště se nachází kousek jižně od hlavního města Naxos na východní straně ostrova. Má mezinárodní označení JNX. Nízkonákladové letecké společnosti zde létají pouze přes 1 malý terminál a na letišti se kromě směnárny nenacházejí téměř žádné další služby, jako jsou dětský koutek, úschovna zavazadel, přebalovací místnost a podobně. I přesto sem směřují jak vnitrostátní tak mezinárodní lety. Jako nejspolehlivější transfer z letiště funguje taxislužba. Při potřebě cestování po ostrově je ale lepší a výhodnější si zapůjčit osobní automobil v jedné z autopůjčoven. Doprava na místních silnicích je řídká a vše je dobře značeno, takže se dá po směrovkách dostat prakticky kamkoliv a pravděpodobnost zabloudění je velmi nízká.

Lodní doprava
Vzhledem k tomu, že je Naxos ostrov, je jasné, že jedním z hlavních typů místní dopravy je právě doprava lodní. Z řecké pevniny sem jezdí trajekty a vysokorychlostní katamarány denně, a to především z Aténského přístavu Pireus. Cesta katamaránem zabere polovinu času, ale stojí dvakrát tolik co trajektem. Cesta vysokorychlostním katamaránem z přístavu Pireus do Naxosu stojí asi €45. Většina lodí spojující tyto dva přístavy přestává jezdit na konci října a začíná zase na začátku dubna. Naxos využívá lodní dopravu také pro transport do blízkých ostrovů a zpět.

Autopůjčovny
Jak už bylo zmíněno, cestování zapůjčeným vozem či skútrem je zde velmi populární a je to považováno za nejlepší způsob dopravy nejen na Naxosu, ale na všech ostatních řeckých ostrovech, které jsou pokryty komunikacemi s minimální dopravou a výborným značením. Půjčoven je na ostrově velké množství a turisté jejich služby rádi využívají.

Co stojí za vidění
Archeologické muzeum Naxos
Toto muzeum se v Naxosu nachází asi 30 let, a to přímo v areálu benátského hradu. Jedná se o budovu o pěti patrech, která je sama o sobě historickou památkou. Nacházejí se zde jak historické předměty z dob pravěku, tak z blízké minulosti. Jedná se o hliněné figurky, mramorové sochy, keramické předměty, nářadí, vázy, náhrobní desky a další zajímavosti.

Gastronomie
Ouzo
Pod tímto názvem se skrývá druh alkoholického nápoje, který je v celém Řecku považován za národní nápoj. Vyráběn je ze zbytků z vinných hroznů, takzvané matoliny. Dalšími hlavními ingrediencemi jsou aromatické byliny a hlavně anýz. Mimo ty se do Ouza při výrobě přidávají také koriandr, lékořice, skořice, fenykl, máta, lískové ořechy, hřebíček a další. Pálí se většinou s obsahem alkoholu 40%.

Musaka
Tradiční pokrm složený z mletého masa podušeného s česnekem a cibulí, rajčat, lilku a bešamele. Všechny tyto ingredience se uspořádají do jednoho pekáče a dají se zapéct do trouby. V různých oblastech se varianty musaky liší, takže se zde můžou jako jedna vrstva objevit tak brambory.

Souvlaki
Další tradiční pokrm řecké kuchyně. Jedná se o obdobu v České republice známého špízu. Pokrm se skládá z kousků masa grilovaného na špejli. V některých verzích je mezi kousky masa vkládána zelenina, jak pro chuť, tak i pro barevnost. Souvlaki se podávají s pitou či chlebem a různými omáčkami. Samozřejmě existují různé druhy tohoto pokrmu, a to s vepřovým, jehněčím či kuřecím masem.