Kos

Kós

„Přísahám a povolávám Apollóna lékaře a Asklépia … a všechny bohy a bohyně za svědky, že tuto přísahu a tuto smlouvu vždy budu plnit podle svých schopností a svého úsudku.“ Toto jsou slova Hippokrata, zakladatele západní medicíny, který se – jak se předpokládá – narodil r. 460 př. K. na ostrově Kós a jehož přísahu dodnes dodržují všichni lékaři.

Rodný ostrov velkého filosofa měří na délku 50 km a je třetím největším ostrovem souostroví Dodekanésos v Egejském moři. Žije zde 25 000 lidí, avšak během letní sezony se jejich počet prudce zvýší: na Kósu tráví dovolenou až 60 000 turistů. Z toho vyplývá, že hlavním hospodářským odvětvím je zde turistický ruch. Hotely, restaurace, obchody a cestovní kanceláře zaměstnávají většinu obyvatel – od rána do večera a 7 dní v týdnu se tu během letní sezony vaří, obsluhuje a poskytují se služby.

Nepopiratelným centrem ostrova je jeho hlavní město Kós s rušným přístavem, kde kotví pestrá směsice mezinárodních jachet, malých rybářských loděk a četných výletních člunů. Všechny je střeží mohutný hrad, který se stal poznávacím znamením města. Za pobřežní promenádou se otevírá spleť uliček a náměstíček se stovkami obchodů, restaurací, kaváren a barů. Velká část staré čtvrti je přeměněna v pěší zónu. Stojí tu vedle sebe italské stavby z 20. století, osmanské mešity a pozůstatky antického města. Zdejší obyvatelé však museli vzdorovat přírodním silám – několikrát v průběhu staletí poničila město mohutná zemětřesení.

Ve stejně pravidelných vlnách přicházeli dobyvatelé, kteří ostrov uzurpovali pro sebe. Řeky vystřídali Římané, Byzantinci, Benátčané, johanité a nakonec zde vládli Turci. Všichni tu po sobě zanechali svědectví v kameni, takže toulky vnitřním městem se mění v procházku muzeem pod širým nebem, jež představuje více než dva tisíce let dlouhou historii.

Nedaleko přístavu ještě dnes místní s hrdostí ukazují Hippokratův platan, pod nímž prý největší lékař antiky předával vědomosti svým žákům. A ze svahu nad městem shlíží nejvýznamnější památka ostrova – Asklepieion. Zde se léčilo podle Hippokratových zásad a lidé hledající úlevu sem přicházeli zdaleka. Někteří zde trávili i delší dobu. Svatyní k poctě boha Asklépia existuje v Řecku celá řada, ale z žádné nevyzařuje dodnes taková důstojnost, jako z té na ostrově Kós.

Od centra města se na obě strany táhnou kilometry pláží, kde se hotelové komplexy a restaurace plně orientují na stále rostoucí počet turistů a kde v létě stojí jedno lehátko vedle druhého.

Mezi hlavní turistická centra patří také celý severovýchod ostrova mezi mysem Skandári a Mastichári. Na tomto pobřeží se táhne téměř souvislé území zastavěné hotelovými komplexy, které v podstatě propojují tři letoviska: Tigáki, Marmári a Mastichári. Také na jižním pobřeží po obou stranách Kardámeny jsou dlouhé pláže, u kterých vyrostla v posledních letech prázdninová střediska o rozlo... číst dál

Kós

„Přísahám a povolávám Apollóna lékaře a Asklépia … a všechny bohy a bohyně za svědky, že tuto přísahu a tuto smlouvu vždy budu plnit podle svých schopností a svého úsudku.“ Toto jsou slova Hippokrata, zakladatele západní medicíny, který se – jak se předpokládá – narodil r. 460 př. K. na ostrově Kós a jehož přísahu dodnes dodržují všichni lékaři.

Rodný ostrov velkého filosofa měří na délku 50 km a je třetím největším ostrovem souostroví Dodekanésos v Egejském moři. Žije zde 25 000 lidí, avšak během letní sezony se jejich počet prudce zvýší: na Kósu tráví dovolenou až 60 000 turistů. Z toho vyplývá, že hlavním hospodářským odvětvím je zde turistický ruch. Hotely, restaurace, obchody a cestovní kanceláře zaměstnávají většinu obyvatel – od rána do večera a 7 dní v týdnu se tu během letní sezony vaří, obsluhuje a poskytují se služby.

Nepopiratelným centrem ostrova je jeho hlavní město Kós s rušným přístavem, kde kotví pestrá směsice mezinárodních jachet, malých rybářských loděk a četných výletních člunů. Všechny je střeží mohutný hrad, který se stal poznávacím znamením města. Za pobřežní promenádou se otevírá spleť uliček a náměstíček se stovkami obchodů, restaurací, kaváren a barů. Velká část staré čtvrti je přeměněna v pěší zónu. Stojí tu vedle sebe italské stavby z 20. století, osmanské mešity a pozůstatky antického města. Zdejší obyvatelé však museli vzdorovat přírodním silám – několikrát v průběhu staletí poničila město mohutná zemětřesení.

Ve stejně pravidelných vlnách přicházeli dobyvatelé, kteří ostrov uzurpovali pro sebe. Řeky vystřídali Římané, Byzantinci, Benátčané, johanité a nakonec zde vládli Turci. Všichni tu po sobě zanechali svědectví v kameni, takže toulky vnitřním městem se mění v procházku muzeem pod širým nebem, jež představuje více než dva tisíce let dlouhou historii.

Nedaleko přístavu ještě dnes místní s hrdostí ukazují Hippokratův platan, pod nímž prý největší lékař antiky předával vědomosti svým žákům. A ze svahu nad městem shlíží nejvýznamnější památka ostrova – Asklepieion. Zde se léčilo podle Hippokratových zásad a lidé hledající úlevu sem přicházeli zdaleka. Někteří zde trávili i delší dobu. Svatyní k poctě boha Asklépia existuje v Řecku celá řada, ale z žádné nevyzařuje dodnes taková důstojnost, jako z té na ostrově Kós.

Od centra města se na obě strany táhnou kilometry pláží, kde se hotelové komplexy a restaurace plně orientují na stále rostoucí počet turistů a kde v létě stojí jedno lehátko vedle druhého.

Mezi hlavní turistická centra patří také celý severovýchod ostrova mezi mysem Skandári a Mastichári. Na tomto pobřeží se táhne téměř souvislé území zastavěné hotelovými komplexy, které v podstatě propojují tři letoviska: Tigáki, Marmári a Mastichári. Také na jižním pobřeží po obou stranách Kardámeny jsou dlouhé pláže, u kterých vyrostla v posledních letech prázdninová střediska o rozloze malých vsí. A konečně musíme upozornit na pláže u obce Kamári, z nichž mnohé jsou považovány za nejkrásnější na ostrově.
Všude tam, kde vznikly hotely a prázdninová zařízení nebo kde se půjčují lehátka a slunečníky, se pláže pravidelně čistí. Nejrůznější vodní sporty můžete provozovat na celém pobřeží. Výbornou pověst má Kós zejména mezi surfaři: i během nejteplejšího období roku vanou především severozápadní větry, který nepustí surfaře z vody.

Omrzí-li vás lenošení na pláži, můžete se vydat na toulky ostrovem. Vesnice sice nezůstaly stranou turismu, ale přesto některé vesničky na okraji pohoří Díkeos jako Pilí, Zía a Lagoúdi se vyplatí navštívit pro jejich atmosféru a daleký výhled do nitra ostrova. Kdo touží po samotě, může odtud stoupat dál do hor – až na vrchol Díkeos, jenž je se svými 846 m nejvyšší horou ostrova. Podobný klid najdete i na západě Kósu, kde za obcí Kéfalos se při svém putování nesetkáte s žádným lidským obydlím.

Na řecké poměry ojedinělá je existence sítě cyklistických stezek okolo města Kós. Rovněž na severu a východě ostrova, kde převažuje plochá pobřežní rovina, se můžete bez obtíží vydat na cyklistický výlet. Pro fyzicky zdatnější cyklisty je výzvou výšlap do pohoří Díkeos – pokud právě není 30 stupňů ve stínu.

S dalšími zajímavými místy ostrova Kós vás seznámí průvodce MERIAN live!

zavřít