Friuli Venezia Giulia
777 hotelů v regionu Friuli Venezia Giulia
seřadit dle
Doporučení: 100%
Pro větší výběr nabídek upřesněte prosím datum cesty.
Doporučení: 83%
Pro větší výběr nabídek upřesněte prosím datum cesty.
Doporučení: 100%
Pro větší výběr nabídek upřesněte prosím datum cesty.
Doporučení: 100%
Pro větší výběr nabídek upřesněte prosím datum cesty.
Doporučení: 100%
Pro větší výběr nabídek upřesněte prosím datum cesty.
Doporučení: 80%
Pro větší výběr nabídek upřesněte prosím datum cesty.
Doporučení: 100%
Pro větší výběr nabídek upřesněte prosím datum cesty.
Doporučení: 100%
Pro větší výběr nabídek upřesněte prosím datum cesty.
Doporučení: 100%
Pro větší výběr nabídek upřesněte prosím datum cesty.
Doporučení: 100%
Pro větší výběr nabídek upřesněte prosím datum cesty.
Nenašli jste, co jste hledali? Zrušit všechny zadané parametry
Více informací k regionu Friuli Venezia Giulia
Informace k regionu Friuli Venezia Giulia
Příprava na cestu
Poslední verzi upravil zástupce destinace „“
Vstup do země / Vízum, Očkování, Měna, Jazyk, Elektřina, Mobilní signálTyto informace naleznete o úroveň výš – informace o Itálii.
Nejlepší doba na cestu
Za poznáním a turistikou v květnu,červnu, září.
Na letní dovolenou v červenci / srpnu.
Klima
Podobné jako v Benátsku Aktuální počasí, předpověď, teplota moře a klima
Vzdálenost a doba cesty autem/letadlem z Prahy do hl. města/letiště region
Autem cca 820 km / cca 8 h.
Letadlem Praha – Terst cca 3 h. 15 min. s jedním mezipřístáním
Země & lidé
Poslední verzi upravil zástupce destinace „“
Popis regionuFriuli-VeneziaGiulia (česky Furlansko-Julské Benátsko) leží na SV Itálie. Jedná se opřímořskou autonomní oblast s hlavním městem Terst. Sousedí s Rakouskem,Slovinskem a Benátskem. Úředním jazykemnení pouze italština, ale také furlandština. Zajímavý region, možná, že si aninebudete připadat jako byste byli v Itálii. To proto, že tu v minulostipobývalo několik národů a jejich kultury se v mnohém ovlivňovali. Na severu serozkládají Alpy, které lákají turisty k pěším výletům, na jihu nížiny s rozvinutýmzemědělstvím a přístavy. Dalšími významnými městy je kromě Terstu také Udine aGorizia.
Trocha historie
Po třetí slezské válce roku 1866 přišlo Rakouskodefinitivně o Furlandsko, které se stalo součástí Itálie. Julské Benátsko,stejně jako Terst a Istrie připadly Itálii po konferenci v Saint-Germain.Roku 1924 připadla Itálii dokonce i Rijeka. To vše se změnilo po druhé světovéválce. Istrie byla připojena k Jugoslávii a Trest rozdělen na dvě části,italskou a jugoslávskou. Konečně roku 1963 vzniklo Furlansko-Julské Benátsko. Vzhledem k pohnutéhistorii a kosmopolitnímu obyvatelstvu je tento region autonomní oblastí s chráněnoumenšínou německou a sloviskou.
Doprava & pohyb v místě
Poslední verzi upravil zástupce destinace „“
Dopravní infrastruktura obecněDopravní infrastruktura je na velmi vysoké úrovni.
Letiště / autopůjčovny / Veřejná doprava / taxi
Terst - Dei LegionariUdine Portoroz
Taxi chytnete bez pro blémů. V Římě můžete cestovat vlakem, tramvají, metrem, autobusem
Zažít & vychutnat
Poslední verzi upravil zástupce destinace „“
Co stojí za vidění a kdeHistorická centra Terstu, Udine a Gorizii
Sport a volný čas
Italské Alpy – horolezectví, pěší turistika, cykloturistika, horolezectví, paragliding
Kulinářské speciality regionu
Jota – kroupy, kysané zelí, vepřové maso
Pečená vepřová kýta podlévaná mlékem
Sýr Montasio
K tradičním italským specialitám patří pizza,italská zmrzlina, Caffe Latte nebo espresso. To tady na severu zase takneplatí. V některých oblastech jsou Italové v menšině
.
Co se kdy děje: akce, festivaly
Karneval - od konce ledna do poloviny února
Friuli Venezia Giulia: Nejoblíbenější turistické cíle a tipy!
E-shop: Turistické průvodce pro destinaci Friuli Venezia Giulia
FURLANDSKO-JUTSKÉ BENÁTSKO (severozápadní pobřeží Itálie)
Geografická různorodost regionu Furlandsko-julské Benátsko (Friuli-Venezia Giulia) – okolo osmi tisíc kilometrů čtverečních alpských pastvin, vápencových plošin, naplavených pásů a útesovitého pobřeží – se odráží v jeho společenské rozmanitosti. Hornatý sever je etnicky a lingvisticky alpský. Přestože stará zemědělská kultura Furlandska pomalu zaniká, dosud
do značné míry charakterizuje oblast jižně od hor. Udine se zdá být benátské a Grado dřímající v jaderské laguně byzantsko-benátské či Aquileia několik kilometrů severně od Grada stále dýchají svou římskou a křesťanskou minulostí. A samotný Terst, hlavní město tohoto regionu, je habsburským sídlem, které sloužilo Rakušanům jako velký jižní přístav. Je více středoevropské než Lublaň v sousedním Slovinsku i než jakékoli jiné město v tomto regionu, snad jedině s výjimkou Gorizie.
Jediným společným rysem různých částí v tomto regionu je skutečnost, jak¨málo se podobají obvyklým představám o charakteru Itálie, a odlehlost, která je tím intenzivnější, čím dále do tohoto regionu pronikáte. Tato oblast vždy tvořila most mezi středomořskými státy a střední Evropou a žilo zde vícenárodnostní společenství lidí. Byla často dobývána ze severu, východu i západu, například Římany, Huny, Góty, Lombardy, nacisty a dokonce kozáky. Někdy ji dobyvatelé zúrodnili a zkulturnili, ale často bývala ponechána ladem. Benátky v době svého
rozkvětu kontrolovaly pobřeží a nížinu až po Udine. Po Benátské republice následovala napoleonská Francie, kterou později nahradili Habsburkové. Na začátku 20. století se zde odehrály jedny z nejtěžších bojů první světové války u Carsa (na vnitrozemské planině u Terstu), kde náboje artilerií rozstřelovaly vápenec, ze kterého odletovaly smrtící štěpiny, a kopce jsou dodnes zjizveny zákopy. Po krajině je roztroušeno mnoho válečných pomníků a hrobů: kosti 60 000 vojáků leží u Oslavie blízko Gorizie, 100 000 u Redipuglie a 25 000
v kostnici v Udine. Ve druhé světové válce tu došlo k nižším ztrátám na životech, ale hrůza nebyla o nic menší. Italský fašismus v Terstu, živený širokým a dlouhotrvajícím antislovanstvím, byl obzvláště tvrdý; ve městě se nacházel jediný koncentrační tábor v Itálii. Jedna z nejpodivnějších válečných událostí se odehrála severně od Udine: kozácké jednotky vedené bělogvardějskými ruskými důstojníky se spojily s nacisty a zaútočily na Carnii výměnou za slib, že po vítězství Říše jim připadne původní kozácké území v Karnských Alpách. Poslední spory o hranici mezi Itálií a Jugoslávií byly vyřešeny až v 70. letech
20. století a poté, co se sousední Slovinsko stalo v červnu roku 1991 nezávislým státem, se hraniční oblast stala dějištěm krátkých, ale ostrých potyček mezi slovinskými a jugoslávskými jednotkami. Obavy Italů, že se konflikt rozšíří za hranici, se však nenaplnily.
Zatímco Friulové chtějí italskou národnost, nemají zájem o italskou identitu. Respekt k Římu a vládě zde není příliš silný... číst dál
Geografická různorodost regionu Furlandsko-julské Benátsko (Friuli-Venezia Giulia) – okolo osmi tisíc kilometrů čtverečních alpských pastvin, vápencových plošin, naplavených pásů a útesovitého pobřeží – se odráží v jeho společenské rozmanitosti. Hornatý sever je etnicky a lingvisticky alpský. Přestože stará zemědělská kultura Furlandska pomalu zaniká, dosud
do značné míry charakterizuje oblast jižně od hor. Udine se zdá být benátské a Grado dřímající v jaderské laguně byzantsko-benátské či Aquileia několik kilometrů severně od Grada stále dýchají svou římskou a křesťanskou minulostí. A samotný Terst, hlavní město tohoto regionu, je habsburským sídlem, které sloužilo Rakušanům jako velký jižní přístav. Je více středoevropské než Lublaň v sousedním Slovinsku i než jakékoli jiné město v tomto regionu, snad jedině s výjimkou Gorizie.
Jediným společným rysem různých částí v tomto regionu je skutečnost, jak¨málo se podobají obvyklým představám o charakteru Itálie, a odlehlost, která je tím intenzivnější, čím dále do tohoto regionu pronikáte. Tato oblast vždy tvořila most mezi středomořskými státy a střední Evropou a žilo zde vícenárodnostní společenství lidí. Byla často dobývána ze severu, východu i západu, například Římany, Huny, Góty, Lombardy, nacisty a dokonce kozáky. Někdy ji dobyvatelé zúrodnili a zkulturnili, ale často bývala ponechána ladem. Benátky v době svého
rozkvětu kontrolovaly pobřeží a nížinu až po Udine. Po Benátské republice následovala napoleonská Francie, kterou později nahradili Habsburkové. Na začátku 20. století se zde odehrály jedny z nejtěžších bojů první světové války u Carsa (na vnitrozemské planině u Terstu), kde náboje artilerií rozstřelovaly vápenec, ze kterého odletovaly smrtící štěpiny, a kopce jsou dodnes zjizveny zákopy. Po krajině je roztroušeno mnoho válečných pomníků a hrobů: kosti 60 000 vojáků leží u Oslavie blízko Gorizie, 100 000 u Redipuglie a 25 000
v kostnici v Udine. Ve druhé světové válce tu došlo k nižším ztrátám na životech, ale hrůza nebyla o nic menší. Italský fašismus v Terstu, živený širokým a dlouhotrvajícím antislovanstvím, byl obzvláště tvrdý; ve městě se nacházel jediný koncentrační tábor v Itálii. Jedna z nejpodivnějších válečných událostí se odehrála severně od Udine: kozácké jednotky vedené bělogvardějskými ruskými důstojníky se spojily s nacisty a zaútočily na Carnii výměnou za slib, že po vítězství Říše jim připadne původní kozácké území v Karnských Alpách. Poslední spory o hranici mezi Itálií a Jugoslávií byly vyřešeny až v 70. letech
20. století a poté, co se sousední Slovinsko stalo v červnu roku 1991 nezávislým státem, se hraniční oblast stala dějištěm krátkých, ale ostrých potyček mezi slovinskými a jugoslávskými jednotkami. Obavy Italů, že se konflikt rozšíří za hranici, se však nenaplnily.
Zatímco Friulové chtějí italskou národnost, nemají zájem o italskou identitu. Respekt k Římu a vládě zde není příliš silný... číst dál
FURLANDSKO-JUTSKÉ BENÁTSKO (severozápadní pobřeží Itálie)
Geografická různorodost regionu Furlandsko-julské Benátsko (Friuli-Venezia Giulia) – okolo osmi tisíc kilometrů čtverečních alpských pastvin, vápencových plošin, naplavených pásů a útesovitého pobřeží – se odráží v jeho společenské rozmanitosti. Hornatý sever je etnicky a lingvisticky alpský. Přestože stará zemědělská kultura Furlandska pomalu zaniká, dosud
do značné míry charakterizuje oblast jižně od hor. Udine se zdá být benátské a Grado dřímající v jaderské laguně byzantsko-benátské či Aquileia několik kilometrů severně od Grada stále dýchají svou římskou a křesťanskou minulostí. A samotný Terst, hlavní město tohoto regionu, je habsburským sídlem, které sloužilo Rakušanům jako velký jižní přístav. Je více středoevropské než Lublaň v sousedním Slovinsku i než jakékoli jiné město v tomto regionu, snad jedině s výjimkou Gorizie.
Jediným společným rysem různých částí v tomto regionu je skutečnost, jak¨málo se podobají obvyklým představám o charakteru Itálie, a odlehlost, která je tím intenzivnější, čím dále do tohoto regionu pronikáte. Tato oblast vždy tvořila most mezi středomořskými státy a střední Evropou a žilo zde vícenárodnostní společenství lidí. Byla často dobývána ze severu, východu i západu, například Římany, Huny, Góty, Lombardy, nacisty a dokonce kozáky. Někdy ji dobyvatelé zúrodnili a zkulturnili, ale často bývala ponechána ladem. Benátky v době svého
rozkvětu kontrolovaly pobřeží a nížinu až po Udine. Po Benátské republice následovala napoleonská Francie, kterou později nahradili Habsburkové. Na začátku 20. století se zde odehrály jedny z nejtěžších bojů první světové války u Carsa (na vnitrozemské planině u Terstu), kde náboje artilerií rozstřelovaly vápenec, ze kterého odletovaly smrtící štěpiny, a kopce jsou dodnes zjizveny zákopy. Po krajině je roztroušeno mnoho válečných pomníků a hrobů: kosti 60 000 vojáků leží u Oslavie blízko Gorizie, 100 000 u Redipuglie a 25 000
v kostnici v Udine. Ve druhé světové válce tu došlo k nižším ztrátám na životech, ale hrůza nebyla o nic menší. Italský fašismus v Terstu, živený širokým a dlouhotrvajícím antislovanstvím, byl obzvláště tvrdý; ve městě se nacházel jediný koncentrační tábor v Itálii. Jedna z nejpodivnějších válečných událostí se odehrála severně od Udine: kozácké jednotky vedené bělogvardějskými ruskými důstojníky se spojily s nacisty a zaútočily na Carnii výměnou za slib, že po vítězství Říše jim připadne původní kozácké území v Karnských Alpách. Poslední spory o hranici mezi Itálií a Jugoslávií byly vyřešeny až v 70. letech
20. století a poté, co se sousední Slovinsko stalo v červnu roku 1991 nezávislým státem, se hraniční oblast stala dějištěm krátkých, ale ostrých potyček mezi slovinskými a jugoslávskými jednotkami. Obavy Italů, že se konflikt rozšíří za hranici, se však nenaplnily.
Zatímco Friulové chtějí italskou národnost, nemají zájem o italskou identitu. Respekt k Římu a vládě zde není příliš silný a z Lombardie se sem nedávno rozšířil zájem o separatistické snahy severoitalské ligy. Není příliš pravděpodobné, že by dal podnět ke vzniku friulského separatismu, ale současně není pochyb o tom, že zdejší obyvatelé mají svůj způsob života a tradice vycházející ze silného smyslu pro národní identitu. Místní dialekt, friulština, prochází v poslední době jakousi obnovou – mnoho nápisů na silnicích je dvojjazyčných v italštině
i friulštině a společnost Societŕ Filologica Friulana v Udine publikuje studie o historii tohoto dialektu a různých místních variantách. (Pier Paolo Pasolini, který vyrostl v Casarse blízko Pordenone, psal své rané básně ve friulštině.) Po ekonomické stránce tento region docela prosperuje: Udine a Pordenone vzkvétají a Terst se stal centrem kontejnerové dopravy, počítačových technologií a elektroniky.
Turistický průmysl se zde také rozvíjí. Stále větší počet návštěvníků, zejména Italů a Němců, objevuje místa, která co do krásy mohou soupeřit se sousedním Benátskem, a přitom je zde možné vyhnout se davům nebo snahám o oškubání turistů.
Text převzat z turistického průvodce Rough Guide Itálie.
Kupte si průvodce Rough Guide v e-shopu Nakladatelství Jota. Více na www.jota.cz.
Geografická různorodost regionu Furlandsko-julské Benátsko (Friuli-Venezia Giulia) – okolo osmi tisíc kilometrů čtverečních alpských pastvin, vápencových plošin, naplavených pásů a útesovitého pobřeží – se odráží v jeho společenské rozmanitosti. Hornatý sever je etnicky a lingvisticky alpský. Přestože stará zemědělská kultura Furlandska pomalu zaniká, dosud
do značné míry charakterizuje oblast jižně od hor. Udine se zdá být benátské a Grado dřímající v jaderské laguně byzantsko-benátské či Aquileia několik kilometrů severně od Grada stále dýchají svou římskou a křesťanskou minulostí. A samotný Terst, hlavní město tohoto regionu, je habsburským sídlem, které sloužilo Rakušanům jako velký jižní přístav. Je více středoevropské než Lublaň v sousedním Slovinsku i než jakékoli jiné město v tomto regionu, snad jedině s výjimkou Gorizie.
Jediným společným rysem různých částí v tomto regionu je skutečnost, jak¨málo se podobají obvyklým představám o charakteru Itálie, a odlehlost, která je tím intenzivnější, čím dále do tohoto regionu pronikáte. Tato oblast vždy tvořila most mezi středomořskými státy a střední Evropou a žilo zde vícenárodnostní společenství lidí. Byla často dobývána ze severu, východu i západu, například Římany, Huny, Góty, Lombardy, nacisty a dokonce kozáky. Někdy ji dobyvatelé zúrodnili a zkulturnili, ale často bývala ponechána ladem. Benátky v době svého
rozkvětu kontrolovaly pobřeží a nížinu až po Udine. Po Benátské republice následovala napoleonská Francie, kterou později nahradili Habsburkové. Na začátku 20. století se zde odehrály jedny z nejtěžších bojů první světové války u Carsa (na vnitrozemské planině u Terstu), kde náboje artilerií rozstřelovaly vápenec, ze kterého odletovaly smrtící štěpiny, a kopce jsou dodnes zjizveny zákopy. Po krajině je roztroušeno mnoho válečných pomníků a hrobů: kosti 60 000 vojáků leží u Oslavie blízko Gorizie, 100 000 u Redipuglie a 25 000
v kostnici v Udine. Ve druhé světové válce tu došlo k nižším ztrátám na životech, ale hrůza nebyla o nic menší. Italský fašismus v Terstu, živený širokým a dlouhotrvajícím antislovanstvím, byl obzvláště tvrdý; ve městě se nacházel jediný koncentrační tábor v Itálii. Jedna z nejpodivnějších válečných událostí se odehrála severně od Udine: kozácké jednotky vedené bělogvardějskými ruskými důstojníky se spojily s nacisty a zaútočily na Carnii výměnou za slib, že po vítězství Říše jim připadne původní kozácké území v Karnských Alpách. Poslední spory o hranici mezi Itálií a Jugoslávií byly vyřešeny až v 70. letech
20. století a poté, co se sousední Slovinsko stalo v červnu roku 1991 nezávislým státem, se hraniční oblast stala dějištěm krátkých, ale ostrých potyček mezi slovinskými a jugoslávskými jednotkami. Obavy Italů, že se konflikt rozšíří za hranici, se však nenaplnily.
Zatímco Friulové chtějí italskou národnost, nemají zájem o italskou identitu. Respekt k Římu a vládě zde není příliš silný a z Lombardie se sem nedávno rozšířil zájem o separatistické snahy severoitalské ligy. Není příliš pravděpodobné, že by dal podnět ke vzniku friulského separatismu, ale současně není pochyb o tom, že zdejší obyvatelé mají svůj způsob života a tradice vycházející ze silného smyslu pro národní identitu. Místní dialekt, friulština, prochází v poslední době jakousi obnovou – mnoho nápisů na silnicích je dvojjazyčných v italštině
i friulštině a společnost Societŕ Filologica Friulana v Udine publikuje studie o historii tohoto dialektu a různých místních variantách. (Pier Paolo Pasolini, který vyrostl v Casarse blízko Pordenone, psal své rané básně ve friulštině.) Po ekonomické stránce tento region docela prosperuje: Udine a Pordenone vzkvétají a Terst se stal centrem kontejnerové dopravy, počítačových technologií a elektroniky.
Turistický průmysl se zde také rozvíjí. Stále větší počet návštěvníků, zejména Italů a Němců, objevuje místa, která co do krásy mohou soupeřit se sousedním Benátskem, a přitom je zde možné vyhnout se davům nebo snahám o oškubání turistů.
Text převzat z turistického průvodce Rough Guide Itálie.
Kupte si průvodce Rough Guide v e-shopu Nakladatelství Jota. Více na www.jota.cz.
Zavřít mapu













