Vídeň

Vídeň

Vídeň má charisma. Je jako stále čiperná diva, i když trochu v letech, kouzelně starožitná a zároveň moderní. Je klasickým kulturním stánkem i výjimečně živým městem kolísajícím mezi rozšafností a avantgardou. Neobvyklým způsobem se zde mísí kultury, umělecká díla různých stylů a epoch. V jeden harmonický cel... číst dál

Vídeň

Vídeň má charisma. Je jako stále čiperná diva, i když trochu v letech, kouzelně starožitná a zároveň moderní. Je klasickým kulturním stánkem i výjimečně živým městem kolísajícím mezi rozšafností a avantgardou. Neobvyklým způsobem se zde mísí kultury, umělecká díla různých stylů a epoch. V jeden harmonický celek se tu spojují římské vykopávky, románské kostely, Hofburg, paláce na Ringstraße i secesní stavby. Staré město, tedy I. obvod, je od roku 2000 zařazeno do světového kulturního dědictví UNESCO. Vídeň představuje nejen sbírku pamětihodností, ale také velmi vitální město. Patří k ní stejnou měrou středověký kostel sv. Ruprechta (Ruprechtskirche) jako gotický chrám sv. Štěpána (Stephansdom), Hofburg, který nese rysy stylů pěti století, barokní zámky Schönbrunn a Belvedere, secesní budovy, úřední stavby v UNO-City, široké aleje Prátru, lesní cesty Lainzské obory, pláže na březích Dunaje, vinice a vinné šenky v Grinzingu, Nußdorfu nebo Heiligenstadtu, nádherné kavárny na Ringstraße, elegantní obchody nebo ošuntělé hospůdky ve vnějších obvodech.

Vídeň je také zelené město. Zřejmě neexistuje žádná jiná metropole, kde by člověk, když se vydá z centra, za půl hodiny neskončil v pustých předměstích, ale v zelené pahorkatině, protkané kilometry turistických stezek, plné zapadlých lesních restaurací. Tyto zelené plíce města se nazývají Vídeňský les (Wienerwald), který obklopuje Vídeň z jihu, západu a severu.

I v centru města to je většinou do nejbližšího parku jen pár kroků. Jmenujme alespoň některé z nich: Volksgarten, Burggarten a Stadtpark v centru, Schönbrunn, bývalý císařský lovecký revír v oblasti Prátru se sítí turistických cest, Lobau a oblasti podél Dunaje. Je tu tedy dostatek přírody, která poslouží k osvěžení duše i jako protiváha k přemíře kultury.

Přesto má Vídeň podobné problémy jako jiná města. I když rakouská metropole disponuje vynikající sítí veřejné dopravy, tvoří se v centru a na okruzích Ringstraße a Gürtel kolony aut. Centru sice odlehčil systém jednosměrných ulic, ale pro cizince je určitě lepší, když nechá své auto stát na periferii a bude ho používat co možná nejméně. Neustálý mírný vánek způsobuje, že znečištění vzduchu se drží v rozumných mezích.

Vídeň bývá s oblibou označována za první město na Balkáně. Ze zeměpisného hlediska to má své opodstatnění: na západním břehu Dunaje končí společně s Vídeňským lesem Alpy, na východním začínají Karpaty. Pokud se týče umění a kultury, zanechaly národy bývalé dunajské monarchie ve Vídni své stopy; pracovali a žili zde spisovatelé, malíři a skladatelé z Prahy, Budapešti i Černé Hory.

Dnes má ovšem bývalé hlavní město Rakousko-Uherské monarchie – někdejší padesátimilionové říše – na starost pouze necelých osm milionů Rakušanů. Ve Vídni sídlí spolková vláda stejně jako všechny důležité úřady. Možná právě proto se Vídeňané považují za něco „lepšího“ než zbytek Rakouska a možná právě proto nemá Vídeň a Vídeňané v ostatních spolkových zemích nejlepší pověst.

Město také téměř padesát let leželo na východním okraji západního světa. Za ním nebylo nic než železná opona. Metropole na Dunaji byla tedy ideálním místem pro navazování vztahů s bývalou východní Evropou. Proto se zde také usídlily některé organizace OSN a západní a východní tajné služby rády využívaly Vídeň zvláště v době studené války jako dějiště svých aktivit, což se dalo nádherně zhodnotit na filmovém plátně. „Třetí muž“ s Orsonem Wellesem a Harry Limem, který léta patří ke kultovním filmům, proslavil nejen město, ale i jeho kanalizační systém. Svou přítomností Vídeň poctil dokonce i James Bond.

Vídeň je jedním z pěti nejnavštěvovanějších míst v Evropě; cesta do Vídně patří k trendu skoro stejně jako cesta do Londýna, Paříže, Říma nebo Berlína. Každý týden přijíždějí tisíce turistů a zalidňují ulice vnitřního města kolem chrámu sv. Štěpána i Kärntner Straße, navštěvují Hofburg a Schönbrunn. Pro řadu z nich je první návštěva Vídně zároveň tou poslední. Jiní patří ke „štamgastům“, které přitahuje kulturní vyžití ve městě. Divadla, muzea a galerie nabízejí výjimečné výstavy – o mnohých se dá hovořit pouze v superlativech: velká Breughelova výstava v Uměleckohistorickém muzeu (Kunsthistorisches Museum), korunovační klenoty v klenotnici (Schatzkammer), rozsáhlá výstava cenných tištěných grafik – mezi nimi řada děl Dürerových – v Albertině.

Ať už budete cestovat do Vídně poprvé nebo poněkolikáté, průvodce MERIAN live! vám vždy odhalí něco nového.

zavřít