Mnichov

MNICHOV

Jestli existuje něco jako „německý sen“, pak jej ztělesňuje Mnichov. Třetí největší město Německa velmi často figuruje na předních příčkách v různých výzkumech, které se snaží najít nejpříjemnější město pro život na světě, a je jasné proč. Takřka za humny tu jsou jezera i hory a samotné město se pyšní dlouhým seznamem historických i kulturních zajímavostí, zářícími obchody a atmosférou sebedůvěry, která vychází z faktu, že Mnichov je domovem firem BMW a Siemens. Ve srovnání s konzervativním Bavorskem je také poměrně liberální.
Pokud má Mnichov nějakou vadu, je to pravděpodobně samotný nedostatek chyb: pečlivě pěstěná buržoazní dokonalost může po čase začít unavovat. První písemná zmínka o Mnichově pochází z roku 1158 a o necelých sto let později (1255) se stal sídlem bavorské větve rodu Wittelsbachů. Po většinu jeho historie jej svým majetkem a úspěchem převyšovali Augšpurk a Norimberk. Později, jako hlavní město Bavorského království, které v roce 1806 založil Napoleon, prožil obrovský stavební boom, když jej Ludvík I. a jeho dvorní architekt
Leo von Klenze vybavil neoklasicistními památkami, které odpovídaly statutu města. Přelom dvacátého století přinesl intelektuální prestiž: umělecká skupina Der Blaue Reiter vzkvétala a mladý Th omas Mann dokončil své Buddenbrookovy právě zde, v bohémské čtvrti Schwabing. Všechno ale změnila válka a v chaosu po roce 1918 se ve městě zrodilo nacistické hnutí, které na něj nakonec seslalo neštěstí.
Po druhé světové válce na sebe Mnichov po Berlínu převzal roli mezinárodní metropole a často jej navštěvovaly celebrity, významné osobnosti a zámožní lidé. Velká část filmové produkce Spolkové republiky Německo vyšla ze studií Geiselgasteig, studoval tu režisér Wim Wenders a Rainer Werner Fassbinder sklízel potlesk ve zdejším hotelu Deutsche Eiche. Více vás asi překvapí, že Mnichov byl jedním z rodišť disco hnutí a producenti jako Giorgio Moroder tu s obrovským komerčním úspěchem mixovali smyčce, syntetizátory a oduševnělé
vokály. Zpívalo se ale anglicky, případně byli sami umělci ze Spojených států amerických (jako například Donna Summer), a tak „německost“ této hudby zůstala z velké části bez povšimnutí. Tento zlatý věk měly korunovat olympijské hry v roce 1972, ale vražda jedenácti členů izraelské výpravy šokovala celý svět a zastínila všechny ostatní události.
Po sjednocení Berlín znovu potvrdil svou dřívější pozici, ale Mnichov neusnul na vavřínech: nákupní centrum Fünf Höfe, galerie umění Pinakothek der Moderne a stadion Allianz-Arena dodaly městu v posledních letech lesk. A je tu samozřejmě také pivo: ať už si vyberete historický Bierkeller, posadíte se na některé z Biergarten nebo se rozhodnete pro návštěvu slavnosti Oktoberfest, Mnichov vás nezklame.

Zajímavá místa

Pinakothek der Moderne Umění a architektura v dokonalé harmonii v působivém mnichovském chrámu zasvěcenému moderně.
Amalienburg V tomto malém loveckém zámečku postaveném pro bavorský rod Wittelsbachů dosah... číst dál

MNICHOV

Jestli existuje něco jako „německý sen“, pak jej ztělesňuje Mnichov. Třetí největší město Německa velmi často figuruje na předních příčkách v různých výzkumech, které se snaží najít nejpříjemnější město pro život na světě, a je jasné proč. Takřka za humny tu jsou jezera i hory a samotné město se pyšní dlouhým seznamem historických i kulturních zajímavostí, zářícími obchody a atmosférou sebedůvěry, která vychází z faktu, že Mnichov je domovem firem BMW a Siemens. Ve srovnání s konzervativním Bavorskem je také poměrně liberální.
Pokud má Mnichov nějakou vadu, je to pravděpodobně samotný nedostatek chyb: pečlivě pěstěná buržoazní dokonalost může po čase začít unavovat. První písemná zmínka o Mnichově pochází z roku 1158 a o necelých sto let později (1255) se stal sídlem bavorské větve rodu Wittelsbachů. Po většinu jeho historie jej svým majetkem a úspěchem převyšovali Augšpurk a Norimberk. Později, jako hlavní město Bavorského království, které v roce 1806 založil Napoleon, prožil obrovský stavební boom, když jej Ludvík I. a jeho dvorní architekt
Leo von Klenze vybavil neoklasicistními památkami, které odpovídaly statutu města. Přelom dvacátého století přinesl intelektuální prestiž: umělecká skupina Der Blaue Reiter vzkvétala a mladý Th omas Mann dokončil své Buddenbrookovy právě zde, v bohémské čtvrti Schwabing. Všechno ale změnila válka a v chaosu po roce 1918 se ve městě zrodilo nacistické hnutí, které na něj nakonec seslalo neštěstí.
Po druhé světové válce na sebe Mnichov po Berlínu převzal roli mezinárodní metropole a často jej navštěvovaly celebrity, významné osobnosti a zámožní lidé. Velká část filmové produkce Spolkové republiky Německo vyšla ze studií Geiselgasteig, studoval tu režisér Wim Wenders a Rainer Werner Fassbinder sklízel potlesk ve zdejším hotelu Deutsche Eiche. Více vás asi překvapí, že Mnichov byl jedním z rodišť disco hnutí a producenti jako Giorgio Moroder tu s obrovským komerčním úspěchem mixovali smyčce, syntetizátory a oduševnělé
vokály. Zpívalo se ale anglicky, případně byli sami umělci ze Spojených států amerických (jako například Donna Summer), a tak „německost“ této hudby zůstala z velké části bez povšimnutí. Tento zlatý věk měly korunovat olympijské hry v roce 1972, ale vražda jedenácti členů izraelské výpravy šokovala celý svět a zastínila všechny ostatní události.
Po sjednocení Berlín znovu potvrdil svou dřívější pozici, ale Mnichov neusnul na vavřínech: nákupní centrum Fünf Höfe, galerie umění Pinakothek der Moderne a stadion Allianz-Arena dodaly městu v posledních letech lesk. A je tu samozřejmě také pivo: ať už si vyberete historický Bierkeller, posadíte se na některé z Biergarten nebo se rozhodnete pro návštěvu slavnosti Oktoberfest, Mnichov vás nezklame.

Zajímavá místa

Pinakothek der Moderne Umění a architektura v dokonalé harmonii v působivém mnichovském chrámu zasvěcenému moderně.
Amalienburg V tomto malém loveckém zámečku postaveném pro bavorský rod Wittelsbachů dosahuje rokokový styl dokonalosti.
Oktoberfest Kožené kalhoty, dirndly a neuvěřitelné množství piva, to je folklorní festival s největší spotřebou alkoholu na světě.
KZ Dachau Návštěva bývalého nacistického koncentračního tábora je ponurou, ale poutavou zkušeností.
Kloster Andechs Carmina Burana a benediktinské pivo tvoří na břehu jezera Ammersee dokonalou kombinaci.
Staré město v Augšpurku Renesanční architektura i výrazný noční život,¨obojí vás čeká v překrásném augšpurském starém městě.

Text převzat z turistického průvodce Rough Guide Německo.
Kupte si průvodce Rough Guide v e-shopu Nakladatelství Jota. Více na www.jota.cz.

zavřít