Káhira
198 hotelů ve městě Káhira
Zavřít mapu
seřadit dle
Doporučení: 100%
v Káhira
Doporučení: 92%
v Káhira
Doporučení: 80%
v Káhira
Doporučení: 90%
v Káhira
Doporučení: 100%
v Káhira
Doporučení: 100%
v Káhira
Doporučení: 75%
v Káhira
Doporučení: 89%
v Káhira
Doporučení: 83%
v Káhira
Nenašli jste, co jste hledali? Zrušit všechny zadané parametry
Více informací k městu Káhira
Káhira: informace & fakta - nově u HolidayCheck!
Příprava na cestu
Poslední verzi upravil/a canada2013
Jak již bylo řečeno, do Egypta, tudíž i do Káhiry, potřebujete platné vízum.Podnebí je zde hlavně ovlivněné blízkou pouští, díky které se v Káhiře vyskytují ještě vyšší teploty nežv jiných městech na rozmezí tropického a subtropického pásu. Nejvyšší teploty jsou zde během letních dní, a to kolem 40 °C. Nejnižsí se objevují pak během zimy, kdy klesne teplota i pod 10 °C. V Káhiře se s deštěm setkáte jen velice zřídka a jen v zimních měsících. Nejzajímavějším prvkem zdejšího počasí jsou větry s názvem chamsíny, což jé vítr vanoucí z pouště, a právě proto je velice horký a plný zrnek písku. Tyto větry se objevují hlavně v jarních měsících březnu a dubnu.
Před dovolenou nebo poznávacím zájezdem byste měli být seznámeni s tím, že budete na každém rohu někým oslovování, a bude vám poskytována pomoc, ať už třeba jen pomoc se zavazadly. S tím ale také souvisí odměna, kterou bude každý pomocník ihned po vás vyžadovat. V Káhiře, ale i v celém Egyptě se tomu říká Bakshees, česky Bakšiš. Dejte si pozor na pomocníky. Někdy senestačíte otočit a už má váš kufr někdo z místních v ruce a usmívá se na vás. Co se týče výše bakšiše, bývá minimálně 1 Egyptská libra, proto si pohlídejte, abyste měli u sebe drobné, když vás překvapí náhodný pomocník.
Měna:
Egyptská libra (LE)
Jazyk:
Arabština
Zde máte důležitá telefonní čísla:
stálá policie: 122
turistická policie: 126
hasiči v Káhiře: 125
Země & lidé
Poslední verzi upravil/a canada2013
Velkou odlišností od Evropských zemí je oblékání Káhiřanů a Egypťanů vůbec. Tyto odlišnosti se projevůjí nejen díky náboženství a vyznání, ale také hlavně kvůli vysokým tropickým
teplotám.Muži nosí takzvaný galabayyas, což je lněný hábit, nebo dlouhé kalhoty a triko. Vzhledem k pronikání západní kultury se zde také nosí společenský oděv. Jestli ale rádi nosíte sportovní oděv, taktím také nic nezkazíte. Pozor si dejte ale na kraťasy nad kolena, které nosí místní obyvatelé jako spodní prádlo pod galabayyas, takže byste jim mohli připadat směšně. Jestli trváte na kraťasech, tak zvolte raději tříčtvrteční, ty jsou pro ně běžnější. Když se budete ale pohybovat tam, kde chodí spousta turistů, tak se nebojte ani kratších kraťasů. Budete se cítit lépe a většina Káhyřanů je už na západní způsoby oblékání zvyklá.
Ženy také mohou zvolit společenský způsob oblékání, a to blůzu, sukni pod kolena a klidně iboty na podpatku. Nenoste ale hluboké výstřihy a neodhalujte ramena.V Egyptě platí, že odhalená ramena mají pouze prostitutky. Když budete chtít navštívit nějakou mešitu, je vhodné mít přes vlasy a ramena přehozený nějaký šátek.
Co se týče národů v Káhiře je prosté. Nejvíce je tam Arabovů, dále pak jsou Núbijci, Koptové a Bedujíni. Stoupenci islámu jsou hlavně Arabové. Núbijci jsou původní obyvatelé Númibie, území s nalezišti zlata, které bylo připojené k Egyptu a Beduíni jsou cestovatelé, kteří stále kočují pouští
Doprava & pohyb v místě
Poslední verzi upravil/a canada2013
V Káhiře, tak jako v celém Egyptě, je šílený zmatek v dopravě. To hlavně díky obrovskému počtu aut, která denně projíždí ulicemi tohoto hlavního města. Kromě osobních automobilů zde můžete potkat
šílené množství motocyklů, ale také mimibusů a autobusů. Proto je nejvýhodnější chodit pěšky. Prvních pár dnů si budete muset jako chodci zvykat, a to hlavně kvůli velice malému
počtu vyznačených přechodů. Navíc pokud budete mít to štěstí a náhodou najdete přechod se semaforem, nečekejte, že vám někdo zastaví. Nejlepší způsob je zapojit se za přecházející místní občany,
kteří jsou na toto bojové přecházení zvyklí.Během procházení ulic Káhiry dejte ale pozor hlavně na přeceňování sil. Vzhledem k velmi vysokým letním teplotám je velice ubíjející dlouho se procházet po rozpálenéch ulicích a hledat všemožné památky. Pořád je ale přesun pěšky nejzajímavější a nejefektivnější. Máte možnost jet i autobusy, které jezdí po určitých trasách, ale časový harmonogram si stanovují řidiči sami, takže se vám může stát, že budete na autobus čekat hodiny, a když konečně přijede, tak uvíznete v zácpě, a to je v již zmiňovaných teplotách také šílený zážitek.
V Káhiře máte i možnost přesunout se z jednoho místa na druhé metrem. Tento způsob dopravy je jak spolehlivý a rychlí, tak i levný. Bohužel jsou trasy metra velice řídké, takže vás ne vždy doveze na vámi požadované místo. Panuje tu ale stejný problém jako v zácpě v autobuse. Šílené vedro, které je ještě umocněné chybějící klimatizací.
Pokud si něco málo připlatíte, tak můžete využít asi nejvýhodnějšího způsobu přepravy na větší vzdálenost v Káhiře, a to je pomocí taxi. Taxikáři ví, jak sechovat v přeplněných ulicích a vždycky se nějak propletou až k vámi vybrané lokaci.
Během všech druhů dopravy a přesunů vám doporučujeme, abyste měli u sebe vždy dostatek tekutin k doplnění. Teplota je velice vysoká a riziko, že se vám udělá špatně při nedostatku tekutin je velmi vysoké.
Zažít & vychutnat
Poslední verzi upravil/a canada2013
V Káhiře je spousta památek, které stojí za vidění. Jedna z nich je nejslavnější mešita tohoto města Al-Azhar, která vznikla v roce 970. Při této mešitě byla v roce 988 založena
univerzita, která se zabývá vyukou arabštiny, islámským právem a samozřejmě výkladem islámu. Tato univerzita je vyjímečná v tom, že je to nejstarší fungující univerzita na světě.Citadela, pevnost nacházející se hned vedle kopce byla založena roku 1176 vojevůdcem jménem Saláhad-Dín ibn Ajjúb. V roce 1824 byla téměř celá stavba zbourána a na jejím místě byla postavena, mimo jiné, Alabastrová mešita, která byla v roce 1846 vybudována Muhammadem Alim, který je v ní i pohřben. V této mešitě se nachází také věž s hodinami, věnovanými francouzským králem Ludvíkem-Filipem I. Dále se v Citadele nachází mešita sultána an-Násira Muhammada a mešita Sulejmána Nádherného. V místech, kde se dříve nacházel harém je dnes egyptské národní vojenské muzeum, které ukazuje vojenské dějiny Egypta od dob faraónů po prezidenta Mubaraka.
Města mrtvých jsou také výjimečnou památkou. Jižní město mrtvých leží jihovýchodně od Citadely a nachází se v něm několik zajímavých budov. Například hrobka imáma aš-Šáfi'a, zakladatele káhirské právní školy, mešita Sajjídy Náfisy, ve které se nachází hrobka chalífů z roku 1242 nebo mauzoleum vládkyně Šagarrat ad-Dur ze 13. století. Největší raritou a zvláštností tohoto hřbitova je to, že se z něj stala chudá obytná čtvrť a dnes zde bydlí v domkách mezi hroby a hrobkami kolem 500 tisíc lidí.
Severní město mrtvých slouží oproti jižnímu pouze jako hřbitov a o to je také menší. Základem jsou 3 stavby, a v každé z nich je pohřben jeden ze sultánů Kajtbáj, Barkúka Inal. Dále se zde nachází hřbitov mučedníků a Kajtbájova mešita, ve které senachází kámen údajně se stopami proroka Muhammada.
Další památkou, která určitě stojí za zmínku je Heliopolis. Je to archeologická oblast nacházející se na káhirském předměstí se stejným názvem. Nachází se zde jediný doposud stojící obelisk z dob starověku. Tato secesní stavba byla postavena na počátku 20. století. Postavil ji Edouard Louis Joseph baron Empain. Celá stavba je i dnes velice luxusní, a možná právě proto zde sídlí egyptský prezident.
Nejstarší část Káhiri s názvem Islámská Káhira, je obklopena původními hradbani se třemi branami s názvy Báb Zuwajlou nacházející se na jihu a Báb al-Futúh a Báb an-Nasr, které leží na severu. Hlavní ulice nacházející se v Islámské Káhiře se jmenuje al-Mu’izz li-Dín Alláh. Kolem ní se rozkládá mnoho historických staveb, jako jsou mauzoleum a madrasa sultána Ghaurího, Hakimova mešita nebo mamlúcký dům Bajt Suhajmí. Islámská Káhira byla dokonce v roce 1979 uvedena na seznam světového děditství UNESCO.
Káhira Nejoblíbenější turistické cíle a tipy
E-shop: Turistické průvodce pro destinaci Káhira
Káhira
Masr je arabský název pro Egypt, používá se však i pro hlavní město Káhiru. Sedmnáctimilionová metropole se vzdor tisícovce mešit a minaretů tváří jako evropské velkoměsto s bohatým nočním životem. Ve dne však turisté vidí hlavně špínu, bláto a prach. Zápach výfukových plynů doprovází permanentní chaos v dopravě, k... číst dál
Masr je arabský název pro Egypt, používá se však i pro hlavní město Káhiru. Sedmnáctimilionová metropole se vzdor tisícovce mešit a minaretů tváří jako evropské velkoměsto s bohatým nočním životem. Ve dne však turisté vidí hlavně špínu, bláto a prach. Zápach výfukových plynů doprovází permanentní chaos v dopravě, k... číst dál
Káhira
Masr je arabský název pro Egypt, používá se však i pro hlavní město Káhiru. Sedmnáctimilionová metropole se vzdor tisícovce mešit a minaretů tváří jako evropské velkoměsto s bohatým nočním životem. Ve dne však turisté vidí hlavně špínu, bláto a prach. Zápach výfukových plynů doprovází permanentní chaos v dopravě, která však nějakým zázrakem přesto funguje.
El-Káhira je arabské jméno Káhiry a znamená „Vítězná“. Až dosud zůstává město, které dělá vše pro to, aby samo sebe zničilo, skutečně neporaženo. Odhaduje se, že každý den se tu usadí 2000 nových příchozích z venkova. S tímto nepřetržitým přívalem se město svým způsobem brzy vypořádá: pokud má městská čtvrť 120 000 obyvatel na čtvereční kilometr, usazují se desetitisíce nových obyvatel i na hřbitově, když to jinde nejde. Žádný Káhiřan, který tu právě nebydlí, by se v podobných místech dobrovolně neukázal. Jen ve čtvrti Šobra žije 6 milionů lidí. Celé území města zahrnuje 150 kilometrů čtverečních. Káhira je největším městem celé Afriky. Už 3000 let př. n. l. bylo na území dnešního města bojiště u Nilu. Jmenovalo se Chere-ohe, Peršané ho nazvali Babylon (neplést s Babylonem na Eufratu) a Řekové vymysleli jméno Kerkassoros. Káhira se však také ráda nechává nazývat „Matka všech měst“.
Rozhodující období dějin města začíná rokem 641 n. l., kdy Egypt dobyl arabský vojevůdce Ibn el-Ás a zahájil jeho arabizaci a islamizaci. Po dlouhém obléhání vojáci obsadili město a založili vedle něho stanový tábor El-Fustát. Během následujících století místodržící osadu dále rozšiřovali. Dnešní název El-Káhira vybrali v 10. století Fátimovci. Když město dobyli, procházel nad ním totiž právě Mars, arabsky El-Káhira.
V dalších stoletích zůstala už vždy Káhira mocenským centrem vládců Egypta. Ve 12. století zahájil Salláhuddín stavbu citadely, obranného hradu politických vládců následujících období. Mamlúkové učinili Káhiru od 16. století vědeckým centrem Orientu. Pod tureckou nadvládou ztratil Egypt, a tedy i Káhira, svůj politický význam. V 19. století město modernizovali evropští architekti, vybudovali Operu a zpřístupnili nilské ostrovy u západního břehu. Z jak špatného materiálu byla značná část města postavena, ukázaly hrůzné události při zemětřesení v říjnu 1992, kdy se právě ve starém městě zřítily celé obytné bloky jako domečky z karet.
Pro mnohé návštěvníky není Káhira nic jiného než jeden velký zmatek. Káhiřané se už dávno přizpůsobili a i host se to rychle naučí. Cizincům je možno dát jen jednu radu, kterou by si ale opravdu měli vzít k srdci: V klidu je síla.
Nenechte se rušit horkem a špatným vzduchem, pak Káhiru rychleji pochopíte a zvládnete. Neboť Káhira je nepochybně jedno z nejskvělejších světových měst, v němž bez přestávky pulsuje život. Na prohlídku města byste si měli vyšetřit čas a bez průvodce se vydat na objevitelskou výpravu. A kdo se chce do objevování vrhnout rovnou po hlavě, nechť zamíří na bazar Chán el-Chalílí, nejslavnější súk v Orientu a největší v Africe. Princ Chalílí založil ve 14. století obchodní dvůr na místě bývalého mamlúckého hřbitova. Bazar byl několikrát zničen ohněm, ale vždy ho vybudovali znovu. Takovou pohádkovou orientální atmosféru nikde jinde nezažijete. Řady obchodů jako by neměly konce. Nabízí se tu kožené zboží, zlaté šperky, oblečení, boty, parfémy, koberce, závěsy, suvenýry, hračky, elektronika, ovoce a zelenina, koření i maso.
A až vás ta záplava zboží, smlouvání, gest a výkřiků unaví, můžete najít klid v chodbách a expozicích Egyptského národního muzea. Zdejší sbírka patří sice se 150 000 exponáty rovněž k největším na světě, avšak kvůli nedostatku místa je zpřístupněna jen asi polovina – a to už se dá zvládnout… Zvláště proslulý je Tutanchamonův válečný vůz z hrobky v Údolí králů a sarkofág z 225 kg zlata. A pak je tu samozřejmě sál mumií, znovu otevřený v roce 1994. Mumie byly v minulých letech restaurovány a deset z celkového počtu 27 je po celkovém zakonzervování vystaveno ve speciálních vzduchotěsných skleněných vitrínách. Můžete tak spatřit Ramesse II., Ramesse V., Thutmose II. či Sethiho I.
Další věhlasné i méně známé pamětihodnosti v Káhiře vám představí průvodce MERIAN live!
Masr je arabský název pro Egypt, používá se však i pro hlavní město Káhiru. Sedmnáctimilionová metropole se vzdor tisícovce mešit a minaretů tváří jako evropské velkoměsto s bohatým nočním životem. Ve dne však turisté vidí hlavně špínu, bláto a prach. Zápach výfukových plynů doprovází permanentní chaos v dopravě, která však nějakým zázrakem přesto funguje.
El-Káhira je arabské jméno Káhiry a znamená „Vítězná“. Až dosud zůstává město, které dělá vše pro to, aby samo sebe zničilo, skutečně neporaženo. Odhaduje se, že každý den se tu usadí 2000 nových příchozích z venkova. S tímto nepřetržitým přívalem se město svým způsobem brzy vypořádá: pokud má městská čtvrť 120 000 obyvatel na čtvereční kilometr, usazují se desetitisíce nových obyvatel i na hřbitově, když to jinde nejde. Žádný Káhiřan, který tu právě nebydlí, by se v podobných místech dobrovolně neukázal. Jen ve čtvrti Šobra žije 6 milionů lidí. Celé území města zahrnuje 150 kilometrů čtverečních. Káhira je největším městem celé Afriky. Už 3000 let př. n. l. bylo na území dnešního města bojiště u Nilu. Jmenovalo se Chere-ohe, Peršané ho nazvali Babylon (neplést s Babylonem na Eufratu) a Řekové vymysleli jméno Kerkassoros. Káhira se však také ráda nechává nazývat „Matka všech měst“.
Rozhodující období dějin města začíná rokem 641 n. l., kdy Egypt dobyl arabský vojevůdce Ibn el-Ás a zahájil jeho arabizaci a islamizaci. Po dlouhém obléhání vojáci obsadili město a založili vedle něho stanový tábor El-Fustát. Během následujících století místodržící osadu dále rozšiřovali. Dnešní název El-Káhira vybrali v 10. století Fátimovci. Když město dobyli, procházel nad ním totiž právě Mars, arabsky El-Káhira.
V dalších stoletích zůstala už vždy Káhira mocenským centrem vládců Egypta. Ve 12. století zahájil Salláhuddín stavbu citadely, obranného hradu politických vládců následujících období. Mamlúkové učinili Káhiru od 16. století vědeckým centrem Orientu. Pod tureckou nadvládou ztratil Egypt, a tedy i Káhira, svůj politický význam. V 19. století město modernizovali evropští architekti, vybudovali Operu a zpřístupnili nilské ostrovy u západního břehu. Z jak špatného materiálu byla značná část města postavena, ukázaly hrůzné události při zemětřesení v říjnu 1992, kdy se právě ve starém městě zřítily celé obytné bloky jako domečky z karet.
Pro mnohé návštěvníky není Káhira nic jiného než jeden velký zmatek. Káhiřané se už dávno přizpůsobili a i host se to rychle naučí. Cizincům je možno dát jen jednu radu, kterou by si ale opravdu měli vzít k srdci: V klidu je síla.
Nenechte se rušit horkem a špatným vzduchem, pak Káhiru rychleji pochopíte a zvládnete. Neboť Káhira je nepochybně jedno z nejskvělejších světových měst, v němž bez přestávky pulsuje život. Na prohlídku města byste si měli vyšetřit čas a bez průvodce se vydat na objevitelskou výpravu. A kdo se chce do objevování vrhnout rovnou po hlavě, nechť zamíří na bazar Chán el-Chalílí, nejslavnější súk v Orientu a největší v Africe. Princ Chalílí založil ve 14. století obchodní dvůr na místě bývalého mamlúckého hřbitova. Bazar byl několikrát zničen ohněm, ale vždy ho vybudovali znovu. Takovou pohádkovou orientální atmosféru nikde jinde nezažijete. Řady obchodů jako by neměly konce. Nabízí se tu kožené zboží, zlaté šperky, oblečení, boty, parfémy, koberce, závěsy, suvenýry, hračky, elektronika, ovoce a zelenina, koření i maso.
A až vás ta záplava zboží, smlouvání, gest a výkřiků unaví, můžete najít klid v chodbách a expozicích Egyptského národního muzea. Zdejší sbírka patří sice se 150 000 exponáty rovněž k největším na světě, avšak kvůli nedostatku místa je zpřístupněna jen asi polovina – a to už se dá zvládnout… Zvláště proslulý je Tutanchamonův válečný vůz z hrobky v Údolí králů a sarkofág z 225 kg zlata. A pak je tu samozřejmě sál mumií, znovu otevřený v roce 1994. Mumie byly v minulých letech restaurovány a deset z celkového počtu 27 je po celkovém zakonzervování vystaveno ve speciálních vzduchotěsných skleněných vitrínách. Můžete tak spatřit Ramesse II., Ramesse V., Thutmose II. či Sethiho I.
Další věhlasné i méně známé pamětihodnosti v Káhiře vám představí průvodce MERIAN live!
