Benátky

Benátky

Město na moři, vybudované na 118 ostrůvcích a milionech dřevěných pilířů; městský labyrint ulic a náměstí, protkaný 177 kanály; hlavní dopravní třída tvořená mořským kanálem; skvostné paláce rostoucí z moře… Benátky jsou snem, zázrakem i tajemstvím zároveň. A navzdory všem knihám, které už o nich byly napsány, zůstávají nepopsatelné, neuchopitelné, ano, a v něčem i nepochopitelné.

To, že obyvatelé pevniny hledali ve středověku na ostrovech v laguně útočiště před Ostrogóty, Franky a Langobardy, lze ještě pochopit. Méně pochopitelné však je, proč na těchto nehostinných maličkých ostrůvcích zůstali a zapustili do jejich půdy miliony kmenů, aby získali poněkud pevnější a jistější pozemky pro své nádherné stavby. S úžasem lze sledovat, jak se tomuto malému národu obdařenému diplomatickými schopnostmi a obchodním nadáním podařilo vyšvihnout mezi světové obchodní mocnosti a až do 16. století ovládat světová moře. Ale nepochopitelné zůstává, s jakým klidem se Benátčané vyrovnali se skutečností, že prakticky přes noc se z jejich města za napoleonské vlády kolem roku 1800 stalo provinční město.

Turisté vstupují na půdu Benátek fakticky už na pevnině – v Mestre. Odtud se jede buď po tři a půl kilometru dlouhém železničním mostě, nebo po silničním mostě, který se klene rovnoběžně s ním. Řidičům pak začíná na Piazzale Roma nebo na Tronchettu nervy drásající boj o parkovací místo, cestujícím, kteří přijeli vlakem, závod o místo na skoro vždycky přeplněných linkových člunech.
Ale potom – potom už Benátky ovládnou všechny vaše smysly. Spleť uliček, chodníků a průchodů, mostků a mostů, dvorků a náměstíček vás pohltí. Některé uličky vás zavedou do odlehlých zákoutí s až morbidním šarmem, jiné – přidáte-li se davu proudících turistů – nasměrují vaše kroky k těm největším skvostům: na nábřeží Canalu Grande, na Ponte di Rialto, na náměstí sv. Marka s bazilikou, zvonicí a Dóžecím palácem, na schody galerie dell’Accademia, přechovávající díla snad všech významných jmen benátského umění.

Vzhled města dodnes určují gotické paláce a elegantní renesanční a barokní stavby, nicméně Benátky žijí i současností. Na Canalu Grande vyrostl nový, čtvrtý most, jenž spojuje Piazzale Roma s nádražím, na ostrovech Giudecca, Murano a Burano byly bývalé továrny a skladiště podle projektů významných architektů přestavěny na obytné budovy a studentské ubytovny. Arzenál, kdysi nejvýznamnější místo výroby v Benátkách, se také postupně proměňuje: malá část plochy je zpřístupněna pro umělecké výstavy a divadelní představení během bienále, do jiné (rovněž malé) části se nastěhovalo Centrum výzkumu moře a pobřeží a v následujících letech by zde mělo vzniknout sídlo moderního italského muzea mořeplavby.

Benátky nabízejí turistům přesně to, co chtějí, aby jim bylo nabízeno: rozmanité možnosti ubytování od mládežnických ubytoven přes šarmantní domy střední kategorie až po l... číst dál

Benátky

Město na moři, vybudované na 118 ostrůvcích a milionech dřevěných pilířů; městský labyrint ulic a náměstí, protkaný 177 kanály; hlavní dopravní třída tvořená mořským kanálem; skvostné paláce rostoucí z moře… Benátky jsou snem, zázrakem i tajemstvím zároveň. A navzdory všem knihám, které už o nich byly napsány, zůstávají nepopsatelné, neuchopitelné, ano, a v něčem i nepochopitelné.

To, že obyvatelé pevniny hledali ve středověku na ostrovech v laguně útočiště před Ostrogóty, Franky a Langobardy, lze ještě pochopit. Méně pochopitelné však je, proč na těchto nehostinných maličkých ostrůvcích zůstali a zapustili do jejich půdy miliony kmenů, aby získali poněkud pevnější a jistější pozemky pro své nádherné stavby. S úžasem lze sledovat, jak se tomuto malému národu obdařenému diplomatickými schopnostmi a obchodním nadáním podařilo vyšvihnout mezi světové obchodní mocnosti a až do 16. století ovládat světová moře. Ale nepochopitelné zůstává, s jakým klidem se Benátčané vyrovnali se skutečností, že prakticky přes noc se z jejich města za napoleonské vlády kolem roku 1800 stalo provinční město.

Turisté vstupují na půdu Benátek fakticky už na pevnině – v Mestre. Odtud se jede buď po tři a půl kilometru dlouhém železničním mostě, nebo po silničním mostě, který se klene rovnoběžně s ním. Řidičům pak začíná na Piazzale Roma nebo na Tronchettu nervy drásající boj o parkovací místo, cestujícím, kteří přijeli vlakem, závod o místo na skoro vždycky přeplněných linkových člunech.
Ale potom – potom už Benátky ovládnou všechny vaše smysly. Spleť uliček, chodníků a průchodů, mostků a mostů, dvorků a náměstíček vás pohltí. Některé uličky vás zavedou do odlehlých zákoutí s až morbidním šarmem, jiné – přidáte-li se davu proudících turistů – nasměrují vaše kroky k těm největším skvostům: na nábřeží Canalu Grande, na Ponte di Rialto, na náměstí sv. Marka s bazilikou, zvonicí a Dóžecím palácem, na schody galerie dell’Accademia, přechovávající díla snad všech významných jmen benátského umění.

Vzhled města dodnes určují gotické paláce a elegantní renesanční a barokní stavby, nicméně Benátky žijí i současností. Na Canalu Grande vyrostl nový, čtvrtý most, jenž spojuje Piazzale Roma s nádražím, na ostrovech Giudecca, Murano a Burano byly bývalé továrny a skladiště podle projektů významných architektů přestavěny na obytné budovy a studentské ubytovny. Arzenál, kdysi nejvýznamnější místo výroby v Benátkách, se také postupně proměňuje: malá část plochy je zpřístupněna pro umělecké výstavy a divadelní představení během bienále, do jiné (rovněž malé) části se nastěhovalo Centrum výzkumu moře a pobřeží a v následujících letech by zde mělo vzniknout sídlo moderního italského muzea mořeplavby.

Benátky nabízejí turistům přesně to, co chtějí, aby jim bylo nabízeno: rozmanité možnosti ubytování od mládežnických ubytoven přes šarmantní domy střední kategorie až po luxusní hotely (které patří k nejtradičnějším – a nejdražším – v celé Itálii); k posezení charakteristické „bàcari“ s chutnými víny a lahodnými „cicheti“, nebo „trattorie“ a „ristorante“ s typickými pokrmy, k nákupům pak obchody těch nejslavnějších jmen a značek módního světa i fantastické obchody s uměleckým řemeslem.

A k zábavě? Kdo by neslyšel o benátském karnevalu? Vždyť také benátské masky v nejrůznějších velikostech a provedeních patří k nejtypičtějším suvenýrům z tohoto města. Karneval se koná posledních jedenáct dní masopustu před Popeleční středou a je to vskutku velkolepá slavnost, při níž jsou divadla a paláce – avšak především náměstí a ulice – zaplaveny tisíci lidí v kostýmech a maskách. Stejně jako karneval patří k Benátkám také regata a průvody gondol. Na začátku září město žije regatou, která se v minulosti konala na počest nejvýznačnějších státních návštěv. Čtyřem vlastním závodům gondol, v nichž soutěží tradiční čluny benátské laguny, předchází na Canalu Grande slavnostní průvod historických plavidel s posádkami v tradičních kostýmech. Na půl dne se Benátky opět stávají městem, v němž kvete orientální nádhera.

Podrobný popis památek, muzeí i podniků, kde se najíst a ubytovat, najdete v průvodci MERIAN live!

zavřít